Historie
Alespoň stručně se pojďme podívat do Krétské historie. Úsek, který nás dnes zajímá, začíná 2000 let před naším letopočtem a trvá asi 900 let do roku 1100 před naším letopočtem, kdy začínají krétští válčit s Mykénami. Vrchol této doby, které se říká Minojská civilizace, přišel někdy uprostřed, mezi roky 1750 a 1400 př. n. l. Nazývá se palácové období.
Přestože byla Minojská civilizace velmi vyspělá, téměř nic o ní nevíme. Největším problémem při získávání informací je písmo. Kréťané používali dva druhy písma – lineární písmo A a lineární písmo B. To první dosud nebylo rozluštěno, druhé písmo je novější, je ovlivněné řečtinou a dochovaly se v něm prakticky jen obchodní zápisy.
Do konce třetího tisíciletí př. n. l. se rozvíjela řemesla a místní obyvatelé začali používat měděné a později i bronzové nástroje. Už tehdy si stavěli ústřední topení, splachovací záchody a odpadní systémy. Na začátku druhého tisíciletí př. n. l. se na Krétě začaly objevovat první paláce - třeba Knóssos, Faistos nebo Mallia - a u nich se soustřeďovalo obyvatelstvo, vznikala města. Palácům se podle královského symbolu oboustranné sekery (labrys) říkalo "labyrinty". Byly to obrovské budovy se spoustou místností, a proto se dnes tohle slovo používá pro jakékoliv místo, kde se můžete snadno ztratit.
Kréťané jako jedni z prvních používali hrnčířský kruh a vyráběli typické červeno-černo-bílé nádoby s obrázky zvířat - hlavně býků, kteří byli posvátní. Zdejší polyteistické náboženství mělo jenom ženské bohyně a ženy obecně měly na Krétě vysoké postavení, mohly se stát i kněžkami. Když si prohlížím sošky vytvořené touto kulturou, mám skutečně pocit, že zdejší ženy skutečně tuto roli a vážnost měly.
Minojská keramika
Tak jako byla rozvinutá tato společnost, tak i řemesla, včetně hrnčířství ukazují na neuvěřitelnou zručnost starých Kréťanů. Pestré škály tvarů i technik zdobení nás nenechají na pochybách.
Ranější keramika z Kréty, je předminojská keramika Pyrgoská (podle naleziště Pyrgos, která se ještě dosti podobá starokykladské keramice. Stojí ale za povšimnutí.
V rané době bronzové (3200-2000 před n. l.) keramika zdaleka není jen levnější náhražkou za kámen. Keramické nádoby svým vzhledem často připomínají broušené kamenné nádoby, nebo nádoby kovové.
U většiny typů minojské keramiky je naprosto zásadní dekorace malbou. Nápadné je to v těch odvětvích keramiky, které jsou vzdálené klasické užitkové keramice. Dobře to ukazují například larnaky (terakotové rakve), o kterých jsme napsali samostatný článek.
V minojském předpalácovém období se od doby kolem roku 2400 před n. l. objevuje např. keramika typu (stylu) Vasiliki pojmenovaná podle naleziště na jihovýchodní Krétě.
Z předělu rané a střední doby bronzové pochází například řada různých tenkostěnných nádob. Jako ukázka poslouží pohárek z Palaikastra, který předjímá krásnou kamarskou keramiku. Ta je charakteristická pro dobu prvních paláců (1900 až 1700 před n. l.)
Kamarská keramika
(podle Kratochvíl, 2020)
Kamarský styl patří k nejzajímavějším. Tehdejší nádobí se exportovalo i do Egypta, na Kyklady a řeckou pevninu; někdy i daleko od Kréty, na Sicílii a do levantské oblasti na východě.
Část těchto nádob sloužila při rituálech, další jako stolní nádobí v palácích. Typické nádoby se poznají podle relativně tenkých stěn a kontrastního vícebarevného dekoru, variabilita je ale dost velká.
Tvary a barevnost dekoru asociují nádoby broušené z barevně žilkované kamene, což bylo velice oblíbené, zčásti zase kovové nádoby, možná v kombinaci bronzu, mědi a stříbra. Přitom nejde o imitaci, možná okrajově, nýbrž o novou tvorbu na základě těchto výtvarných inspirací.
Většina produkce a slávy kamarské keramiky je spojena s obdobím prvních paláců (1900 až 1700 před. n. l.), kdy tento styl dominuje luxusnímu palácovému nádobí i votivním darům na posvátných místech. Přitom se rozvíjí do řady specializovanějších forem. Od roku přibližně 1750 před n. l. navíc využívá i rychlý hrnčířský kruh, což paradoxně omezuje původní výtvarné prostředky tohoto stylu, takže musí hledat nové.
Učenci diskutují, nakolik se kamarská keramika proměňuje také s ohledem na změny dekoru hyksóských kovových nádob, oblíbených tehdy v Egyptě. Exportní strategie Minojců zřejmě spočívala ve skloubení dokonalé techniky a výtvarného svérázu, který mohl v cizině působit exoticky, s prvky, které tam zrovna byly v oblibě. Egyptský technologický i výtvarný vliv byl na minojské Krétě dost velký, ale zrovna zde se jedná o zřejmý příklad obousměrného působení.
Další typy keramiky
Kromě tohoto nejluxusnějšího zboží existovaly samozřejmě i další druhy keramiky. Jednalo se o různé obřadní nádoby, technické keramické části různých strojů, zásobnice a podobně.
Pořádná zásobnice, sádlák, nebo zelák je snem každého hrnčíře. Zásobnicím z Kréty se říká pithoi a v paláci Knossos jich bylo opravdu hodně. Na zásobnice jsou zdobeny bohatě.
Doba nových paláců (1700 až 1450 před n. l.) je doložena obzvlášť bohatě a také její keramická produkce je pestrá. Stylů keramiky bylo v tomto období více, postupně dominují dva – s rostlinnými a mořskými motivy.
Celý náš Krétský výlet za keramikou končí postpalácovým obdobím. Píše se o něm že bylo poznamenáno vpádem achájských řeků, nositelů Mykénské kultury. Ti ale byli Kréťany silně ovlivněni už z předchozích dob, a tak dochází k určitému souběhu a spíše dalšímu společnému vývoji, než k nějaké drastické změně.
Zdroje
Poděkování patří Zdeňku Kratochvílovi, za jeho články o Krétské keramice na osel.cz (objective source e-learning), které mě snadno přivedly na stopu toho nejzajímavějšího z minojské keramiky.
- https://kreta.rovnou.cz/historie-kreta.html
- https://edisco.cz/dejepis/minojska-kreta.php
- https://www.osel.cz/11508-keramika-minojske-krety.html
- https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Minoan_larnax,_plants,_griffin,_Crete,_AMH,_145319.jpg
- https://commons.wikimedia.org/wiki/User:Zde/Archaeological_Museum_of_Heraklion,_short_sightseeing#/media/
- https://www.osel.cz/11514-kamarska-keramika.html (Kratochvíl 2020)
- https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Pithoi_in_Knossos_3.jpg
Přihlaš se a vlož komentář...