Petr Toms

KdeMůžete mě najít v mé dílně v Machově na Náchodsku, nebo v roli lektora keramických technik v Kohoutově u Dvora Králové. To vše za předpokladu, že nejsem u stavby nějaké keramické pece na dřevo, na přednášce, na výpalu, nebo někde úplně jinde.

Co nejraději či nejvíce v současné době tvoříte?Mám rád takovou práci, která mě nutí vystoupit z komfortní zóny. Takovou, kde je potřeba i trošku zariskovat. Takovou, u které musím mobilizovat všechen svůj um. Na druhou stranu ocením i návrat do klidných vod rutiny, rytmu a jistoty, protože právě tam lze hledat skutečné mistrovství. Profesně se vedle výroby samotné keramiky zabývám i stavbou pecí na výpal dřevem. S tím souvisí i zájem o vývoj a zavádění nových pracovních postupů pro mou dílnu, ale i pro ostatní keramiky. Dále se ve spolupráci s Katedrou archeologie na Univerzitě Hradec Králové věnuji výzkumu archaických technologií keramiky. Kromě práce na dílčích výzkumných cílech produkuji tzv. technologické repliky pro potřeby institucí i jednotlivých sběratelů. Nabyté zkušenosti předávám jako lektor keramických technik v Keramickém studiu Jarmily Tyrnerové v Kohoutově, kde se specializuji na točení na kruhu, modelování, výrobu glazur, výpaly a historické keramické technologie. Ve volných chvílích buduji odbornou keramickou knihovnu se zaměřením na tuzemskou literaturu.

Jak jste se ke keramice a její tvorbě dostal/a?S vděkem mohu konstatovat, že jsem jako řada jiných s keramikou začal v zájmovém kroužku. Zkušenosti významnou měrou přibývaly díky účasti v programech keramického studia v Kohoutově. Další vzdělání jsem získal na Uměleckořemeslné škole v Podkovářské ulici v Praze. Pak následovaly různé zahraniční stáže a řada studijních cest. Ale úplně poprvé jsem se s keramikou setkal asi v deseti letech na letním táboře, kde jsme z místního jílu modelovali misky. Dodnes si na to místo chodím pro materiál do šlemovek.

Co vás a keramiku nejvíce spojuje?Nepřestává mě fascinovat plasticita hlíny na hmotné a nehmotné úrovni a kontrast mezi plasticitou výchozí hmoty a tvrdostí hotového výrobku. Neutuchající úžas ve mě vyvolává představa nezměrnosti keramiky jako oboru, její nekonečné možnosti a schopnost na dlouhou dobu konzervovat jakýkoliv vnější podnět. S velikým zájmem pozoruji změny na vypálené keramice vlivem používání a tedy stárnutí. Vzhledem k tomu, že ve své práci využívám živý oheň, tak mám možnost sledovat, jak se postupem let prohlubuje mé porozumění a cit pro tento živel. Toto vše jsou síly, které díky dlouhodobému působení velmi jemně modelují mě jako keramika, mě jako člověka.

Proč se keramice a její tvorbě věnujete?Asi řízením osudu. A taky abych měl na rohlíky.

Proč jste se stal členem spolku Keramikum? Co vám členství ve spolku přináší?Měl jsem tu vzácnou možnost stát u samého zrodu spolku. Mou hlavní motivací bylo a je pospojovat a tím posílit jednotlivé keramiky napříč úrovní odbornosti a zaměřením. Chtěl bych pomoci zprostředkovat našim keramikům pohled do zahraničí a naopak představit vnějšímu světu českou keramickou komunitu. Rád také přispěji k získání větší prestiže tohoto krásného oboru v očích nekeramické veřejnosti. Spolupráce na tomto projektu s členy realizačního týmu spolku mi nechává nahlédnout do jejich původních profesí, což mě nesmírně obohacuje. Je to vlastně takový souvislý kurz marketingu, managementu, webmasteringu, grafiky, PR, komunikace, překladatelství, novinařiny...