Lucie Farková

Název(S)dílna / Keramika Srdcem

KdePraha

Co nejraději či nejvíce v současné době tvoříte?Jmenuji se Lucie a prožívám „comeback“ ke keramice. Tu jsem studovala na střední škole, ale dávno již tomu. Nyní se k hlíně vracím – a je to jak s tou pověstnou jízdou na kole. Něco se nezapomnělo, něco naopak přetavuji, mnohdy se moje obzory rozšiřují. Daleko více se nyní soustředím na techniku a postupy, materiály, glazury, struktury…jdu více do hloubky a naopak – tvorba jde přímo z duše. Tvořím především užitnou keramiku točenou na kruhu a libuji si v povrchových dekoracích. S pomocí písmen ze starého psacího stroje vyťukávám do nádob moje oblíbené texty. A pak je dávám do dřevopece, aby se poezie proměnila v hmotu. Pro radost si sem tam vymodeluji „strážce“, které umisťuji do krajiny. V jedné větě: dělám, co mě baví a je to hlína.

Jak jste se ke keramice a její tvorbě dostal/a?Táta mi v devítce řekl: buď půjdeš na čalounici nebo na keramiku. Já jsem chtěla na gympl (protože tam byly sestřenky a přišlo mi to hodně dobrý), nebo textilku (protože moje panenky měly vždy hodně dobrý modely). Ale táta řekl: tohle ti bude k ho*nu, buď půjdeš na čalounici nebo na keramiku. Můj táta do mojí výchovy moc nezasahoval, tak když už se ozval, řekla jsem si ouk. Nemám ráda samet a podobné materiály, takže tím jsem odpískala možnost číslo jedno. Přihlásila jsem se na keramickou školu (a ten nápad jsem vnukla ještě dvou kamarádkám) a vlastně dost haluzově jsem udělala zkoušky a ještě více haluzově za pár let maturu. A pak jsem si šla po svejch. Po několika dalších školách, pracovních zastavení a prochozenejch měst jsem si řekla, že si rozšířím svoji sociální bublinu. Přihlásila jsem se do kurzíku a ejhle! do roka a do dne byl můj život už jen o hlíně.

Co vás a keramiku nejvíce spojuje?lidi.

Proč se keramice a její tvorbě věnujete?Baví mě můj roztočenej svět.

Proč jste se stal členem spolku Keramikum? Co vám členství ve spolku přináší?Miluji valné hromady! A kdo jiný by uměl udělat super hromadu než mistr keramický, žejo. Také se těším na chlebíčky.