Jarka Kolbeková

NázevKeramika Svojše

KdeŠumava, coby kamenem dohodil od krásných zurčících vod soutoku Vydry a Otavy

Co nejraději či nejvíce v současné době tvoříte?Baví mne dělat užitkovou keramiku, a zejména pak takovou, která je skutečně k užitku. Která neleží někde na polici v podobě lapače prachu, ale která žije. A když žije naplno, do roztrhání duše, pak skutečně plesám. Ať už jsou to hrnky, talíře, misky, zvonky či cokoli jiného.

Jak jste se ke keramice a její tvorbě dostal/a?Keramika se mi vždy líbila a vždy jsem ji chtěla zkusit, ale nějak nenastala ta správná souhra okolností. Párkrát jsem sice zašla do nějakého kroužku, kde jsem si na hlínu trochu sáhla, ale jinak jsem spíše obdivovala keramické výrobky v regálech. Zlom pro mne nastal až rozhodnutím odstěhovat se na Šumavu. Ty nádherné kopce, lesy, řeky, surová příroda a stará chalupa – to úplně volalo. A tak jsem začala od píky v Keramickém studiu Jarmily Tyrnerové v Kohoutově. Udělala jsem si rekvalifikační kurz točíře, postavili jsme na zahradě menší pec na dřevo a zkoušíme a experimentujeme a učíme se. A moc nás to baví.

Co vás a keramiku nejvíce spojuje?Asi ten dotek přírody. Obecně mám ráda přírodní materiály – kameny, vodu, dřevo... představují pro mne život. Ráda je pozoruji a ráda se jich dotýkám. A když vezmu do ruky hrnek z keramiky, mám podobný pocit. Miluji takovou tu surovou keramiku, která je tak nějak i odrazem zdejšího drsného prostředí a hezky s ním ladí. Proto také ráda namísto dekorování glazurou přenechávám výsledný vzhled jen na popelu a žáru ohně. Spojení hlíny, popela a ohně je fascinující.

Proč se keramice a její tvorbě věnujete?Protože mne to baví. Je to můj koníček, který považuji vedle své práce u počítače za vynikající relax. Je to možnost vypnout, hrát si a tvořit a… pokud se hvězdy dobře vyspí, tak i něco vytvořit. Baví mne ta dobrodružná cesta experimentování. Zkoušení různých materiálů a jejich mísení při výrobě glazur vhodných pro jednožár. Pokusy, zda to, co jsem namíchala, syrový střep přežije nebo na mne potutelně mrkne a rozmělní se mi před očima. Hodiny vysezené u pece, kdy žádný výpal není stejný a pec nás pozvolna menšími či většími políčky učí a vzdělává. A nakonec ten okamžik jejího otevření. A když celou tuto cestu keramický kousek vydrží a pak se ještě někomu líbí a naplní se jeho účel tím, že se intenzivně používá… to je ta největší odměna. Smysl a důvod, proč se keramice věnuji.

Proč jste se stal členem spolku Keramikum? Co vám členství ve spolku přináší?Protože mezi zakládajícími členy bylo hodně lidí, jejichž zápal pro keramiku a znalosti obdivuji a jejichž vize se mi líbila. A tak jsem přislíbila, že se pokusím i já přispět svou troškou do mlýna a pomoci tam, kde mohu. A co mi členství ve spolku přináší? Asi možnost být trochu ve spojení se stejně „postiženými“ lidmi a možnost dozvědět se o různých akcích a událostech v tomto krásném oboru. A uvidí se, co budoucnost v rámci spolku ještě přinese :-).