Cookies

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

V pořádku Více informací

Zpracování hlíny překládáním

Jednou si takhle v dílně zpracovávám hlínu na vále a tu mě napadlo, že vám o tom něco trochu napíšu. No jo, ale to by chtělo i nějaké video, že?

Známe spoustu možností, jak hníst hlínu. Ne každý má doma stroje, takže si musíme vystačit s vlastníma rukama. Ostatně, co do kvality, na ruční zpracování nedám dopustit. Uznávám námitku, že hlínu lze zpracovat například i šlapáním nohama, ale o tom zase třeba někdy jindy. Takže zpět ke končetinám horním. Doma používám styl beraní hlava, chryzantéma a překládání. Uplatňuji všechny tři způsoby, protože každý má své pro a proti. Dnes si budeme povídat o tom třetím – o překládání. Přestože má spoustu výhod, není frekventované tolik jako ostatní techniky.

Výhody překládání

Překládání se hodí všude tam, kde potřebujeme zpracovat hodně hlíny najednou. Jediné, co nás zde limituje, je, kolik hlíny dokážeme zvednout nad stůl. O ostatní se postará stará dobrá gravitace. Bez obtíží tak můžeme naráz pracovat s 10 – 15kilovou hroudou.

Výhodou a nevýhodou zároveň je vznik vrstevnaté struktury. Pro výrobu plátů není nic lepšího, ale na hrnčířský kruh to není ono. Pokud tedy zpracovávám hlínu k točení, hroudu si ještě převálím některým z rotačních způsobů, tedy beraní hlavou nebo chryzantémou. Obzvlášť když se chystám na větší kusy.

Když techniku zvládneme, jistě oceníme i skutečnost, že tímto způsobem dokážeme hlínu důkladně odvzdušnit, tedy zbavit ji nežádoucích vzduchových bublin. A nezanedbatelným bonusem je rovněž schopnost zpracovat velmi tvrdé hmoty s minimální námahou.

Největší přednost tohoto druhu zpracování však tkví v nesmírně efektivním mísení. A mám na mysli mísení ve všech ohledech, tedy hlíny tvrdé a měkké, hrubé a jemné i různých druhů dohromady. Když na to přijde, můžete tímto způsobem snadno vmíchat i jakákoliv aplastika jako např. lupek, písek, živec, piliny a podobně.

K sepsání tohoto článku mě vlastně přivedlo nejen zpracovávání hlíny samotné, ale i možnost míchání všelijakých zbytků hmot dohromady. Sám jsem v rámci jednoho zpracování míchal snad třicet druhů. Výsledná směsice tak vznikla spojením několika značek porcelánů, tří různých žáruvzdorných šamotů, bezpočtu světlých kamenin, asi čtyř železitých kamenin, hmot hladkých i s lupkem, tuhých i měkkých. Chvíle bouchání a metrák úžasné hmoty byl na světě.

Kouzlo vrstvení  

Princip techniky spočívá v tom, že hroudu hlíny rozpůlím a jednu půlku hodím na druhou. Vzniknou tak dvě vrstvy o poloviční tloušťce, než měla původní hrouda. Když to zopakuji, dostanu čtyři vrstvy o čtvrtinové tloušťce. Potřetí už mám osm vrstev o tloušťce 1/8 hroudy. No, a takhle to jde dál a dál. Po dvaceti takovýchto přeloženích získám hmotu, kterou mohu považovat za ideálně promíchanou. Tedy pokud byly vstupy jakžtakž kvalitní. Třicetkrát přeložím v případě, že začínám z úplné hrůzy.

Početně je to celkem prosté. U třiceti cyklů „půlka na půlku“ vznikne 230 vrstev. To je těžko uvěřitelných 1 073 741 824 – jedna miliarda sedmdesát tři milionů sedm set čtyřicet jedna tisíc osm set dvacet čtyři supertenoučkých vrstviček. Tady už nezáleží na tom, co do této směsi přišlo a v jakém to bylo původně stavu. Teď už je jen jedna parádně promíchaná hmota.

Vezměme si konkrétní příklad 120 mm vysoké hroudy a třicetinásobné přeložení:

Počet přeložení Mocnina Počet vrstev Výška jedné vrstvy [mm]
0 – původní hrouda 20 1 120
1 21 2 60
2 22 4 30
3 23 8 15
4 24 16 7,5
5 25 32 3,75
6 26 64 1,88
7 27 128 0,90
8 28 256 0,47
9 29 512 0,23
10 210 1 024 0,12
11 211 2 048 0,059
12 212 4 096 0,029
13 213 8 192 0,015
14 214 16 348 0,007 3
15 215 32 768 0,003 7
16 216 65 536 0,001 8
17 217 131 072 0,000 91
18 218 262 144 0,000 46
19 219 524 288 0,000 23
20 220 1 048 576 0,000 11
21 221 2 097 152 0,000 057
22 222 4 194 304 0,000 029
23 223 8 338 608 0,000 014
24 224 16 777 216 0,000 007 1
25 225 33 554 432 0,000 003 6
26 226 67 108 864 0,000 001 8
27 227 134 217 728 0,000 000 89
28 228 268 435 456 0,000 000 45
29 229 536 870 912 0,000 000 22
30 230 1 073 741 824 0,000 000 11


 Už při šestnáctinásobném přeložení je tloušťka jedné vrstvy 2 tisíciny milimetru a je tedy rovna velikosti běžného krystalku jílu. V tomto okamžiku se mísí jíly v pravém slova smyslu. Při 33 přeloženích dosahuje tloušťka jedné vrstvy velikosti molekuly vody.

Různé druhy hmot
Různé druhy hmot
V tomto případě jsem zpracovával 7 hmot různých vlastností
Autor: Petr Toms
Zdroj: Archiv autora

7 vrstev
7 vrstev
V tabulce vrstvení počítám s jednou vrstvou na začátku. Tady jich mám hned 7.
Autor: Petr Toms
Zdroj: Archiv autora

První přeložení, 14 vrstev
První přeložení, 14 vrstev
Autor: Petr Toms
Zdroj: Archiv autora

Třetí přeložení, 56 vrstev
Třetí přeložení, 56 vrstev
Autor: Petr Toms
Zdroj: Archiv autora

Mísení hmot
Mísení hmot
Autor: Petr Toms
Zdroj: Archiv autora

Přestože v úvodu zmiňuji nevelké rozšíření této techniky, setkal jsem se s ní v Česku, Velké Británii a ve Francii. Viděli jste používání této techniky zpracování překládáním i jinde? Máte s překládáním své vlastní zkušenosti? Budeme moc rádi, když se s námi o své postřehy a názory podělíte v diskuzi a pomůžete nám tak toto zajímavé téma dále doplnit.

Autor: Petr Toms | Redaktor: Petr Toms | Odborná korekce: Petr Chutný | Jazyková korekce: Jarka Kolbeková
Diskuze
Iva Kočíková 09.02.21 (18:23)
Tý jo, ty počty jsou fascinující. Občas překládám, ale ne takto účelně. Díky, Petře!