Když se v roce 1947 rozhodoval, na které přijímací zkoušky jít, hodil si korunou a vyšla keramika. Jinak by šel studoval grafiku. I přes úspěšně složené přijímací řízení však nejprve nastoupil na rok jako učeň do porcelánky v Merklíně. Zkušenosti z práce s technickým porcelánem, které zde získal, později bohatě zúročil. Státní odbornou keramickou školu (dnes Střední umělecká škola Václava Hollara) absolvoval v roce 1951. Další rok pracoval jako laborant ve Výzkumném ústavu pro jemnou keramiku. Od roku 1952 studoval VŠUP v Ateliéru keramiky a porcelánu u profesora Otto Eckerta.
Po absolutoriu se věnoval návrhářství pro pobočky národního podniku Karlovarský porcelán v Lesově a Duchcově. V této době také navrhlpro výrobnu v Lesově soupravu „Milena“, oceněnou stříbrnou medailí na Triennale v Miláně.
Díky zkušenostem z technické výroby, dokázal přijít s řadou tehdy velmi inovativních a odvážných designů užitkových i dekorativních výrobků. Pro duchcovskou porcelánku navrhl soubor dekorativních plastik nebo například vázy, které jsou v Duchcově produkovány dodnes.
Od roku 1960 se začal věnovat samostatné autorské tvorbě. Vedle porcelánek spolupracoval s Ústředím uměleckých řemesel a Ústavem bytové a oděvní kultury (ÚBOK), kde působil jako samostatný vývojový pracovník až do roku 1990. Vytvořil bezpočet návrhů pro různé keramické a porcelánové závody. Ke všem zadáním zpracovával výkresy i sádrové a keramické modely. A i přesto, že se do sériové výroby nedostaly zdaleka všechny návrhy, získával za průmyslový design mnohá ocenění. Například za jídelní soupravu Renáte, Jubilejní servis nebo soupravu Dora (navrženou spolu s Jiřím Laštovičkou).
Když se v Praze v roce 1962 uskutečnila prestižní mezinárodní výstava keramiky, pořádaná Mezinárodní keramickou akademií Académie Internationale de la Céramique (AIC), Václav Šerák se na ní podílel jak autorsky, tak organizačně. A právě zde se zformoval samostatný obor moderního evropského sochařství – volná keramická plastika. Po účasti na sympoziu v Gmundenu, s využitím získaných zahraničních kontaktů a zkušeností, založil v roce 1966 spolu s Pravoslavem Radou, Luborem Těhníkem a Bohumilem Dobiášem mladším Mezinárodní symposium keramiky v Bechyni, které je v současné době nejstarším kontinuálně pořádaným mezinárodním keramickým symposiem v Evropě. Jeho výsledky tvoří rozsáhlou sbírku Mezinárodního keramického muzea v Bechyni. V roce 1970 se stal aktivním členem AIC.
Práce profesora Šeráka v architektuře jsou patrné od sedmdesátých let dvacátého století. Instaloval několik keramických stěn a exteriérových plastik. Ale například plastika z roku 1980, původně umístěna před budovou Národního shromáždění, příliš dlouho na svém místě nevydržela a byla přesunuta na sídliště Ládví.
Od devadesátých let spolupracoval s architektem Bohumilem Chalupníčkem. Mezi jejich realizace patří mimo jiné fontána Duha v Bystřici pod Hostýnem.
Také začal využívat možnosti svá témata prezentovat prostřednictvím netradičního média – ledu. V realizačním týmu s Jiřím Laštovičkou a Petrem Říhou převáděli porcelánové plastiky do ledové podoby. Účastnili se soutěží a přehlídek i na několika zimních olympijských hrách. A protože „dobrá socha unese jakékoliv zvětšení“, jak říkal, umísťovaly se jeho ledové efeméry na medailových místech.
V roce 1990 se stal vedoucím Ateliéru keramiky a porcelánu na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze a v roce 1992 byl jmenován profesorem. Na VŠUP působil do roku 2004. Po té založil a do roku 2010 vedl Ateliér designu keramiky a porcelánu na Západočeské univerzitě v Plzni.
Václav Šerák se účastnil většiny významných výstav evropské keramiky, pořádaných především asociací AIC. Obdržel mnohá ocenění a jeho díla jsou zastoupena ve většině evropských sbírek specializujících se na sochařství a volnou keramickou plastiku. Jeho tvorba přesahuje běžný rámec pojetí keramiky, inspiruje a ovlivňuje dění v tomto oboru. Dnes jsou vedoucími vysokoškolských ateliérů v Čechách a na Slovensku právě jeho žáci. Na své retrospektivní výstavě Oheň – Hlína– Led, pořádanév roce 2017, jim věnoval patřičnou pozornost.
„... a koukejte už něco dělat....“ Václav Šerák (9. 10. 1931 - 23. 1. 2021)
Zdroje:
ŠERÁK, Václav, HÁLOVÁ Dita. Oheň, hlína, led: Václav Šerák a žáci = Fire, clay, ice : Václav Šerák and pupils. Galerie umění v Karlových Varech ve spolupráci s Uměleckoprůmyslovým museem v Praze, 2016. ISBN 978-80-87420-66-9
https://serak2.webnode.cz/
www.designmag.cz
www.designcabinet.cz
www.bystriceph.cz
Přihlaš se a vlož komentář...