Studiová keramika v odborné literatuře

Všemožná zákoutí keramiky lze objevovat na mnoho různých způsobů. Někteří usilují o nové informace a dovednosti prostřednictvím osobní empirie. Nedají dopustit na svou jedinečnou cestu ověřovanou praxí v dílně a denně konfrontovanou s úspěchy i neúspěchy. Ostatně osobní ničím a nikým nezprostředkovaná zkušenost je pro každého praktika naprosto nenahraditelná. Přesto nacházíme řadu důvodů pro studium keramiky z knížek.

Kde já jsem to jen viděl?

Setkáváme se situací, kdy se hrdý tvůrce autorské keramiky tvrdošíjně brání dotazům na technické detaily od méně zkušených kolegů, či slýcháme rozhořčené lamentace nad krádeží výtvarné ideje. A právě takové okamžiky často vyloudí posmutnělý úsměv na tvářích těch, kdo docenili význam odborné literatury a poznali, že ta či ona technologie je známá už několik staletí a umělecké ztvárnění nebylo uloupeno, ale třeba vychází z historické paralely. Smutný není samotný omyl, ale představa ohromného úsilí vynaloženého k vynalezení něčeho, co už dávno existuje. Taková cesta jistě není zbytečná zcela. I přes to, že ve výsledku nepřináší úplně novou myšlenku, přispěla k formování tvůrce. Je však veliká škoda nevyužít svoji kreativitu, nadání a píli k vytvoření něčeho skutečně nového. Četba tedy významnou měrou posiluje udržení kontinuity. Knihy, jak již bylo řečeno, osobní zkušenosti nenahradí, ale nesmírně přispívají k získání všeobecného přehledu a k nacházení širších souvislostí. Teoretické znalosti pomáhají vysvětlovat jevy pozorované v praxi. Jejich konfrontace dodává tvůrci stabilitu a podporuje skutečné profesní sebevědomí. Studium skvěle poslouží i jako nevyčerpatelný zdroj výtvarné i technické inspirace a rovněž je nenahraditelné při řešení konkrétních tvůrčích obtíží. Věk a míra pokročilosti jistě hrají roli ve výběru titulů, ale neměly by mít vliv na otázku, zda se vzdělávat či nikoliv.

Nutno uvést na pravou míru otřepané klišé o nedostatku informací. Skutečný stav je naprosto opačný. Ještě před několika dekádami by bylo zcela nepředstavitelné, s jakou lehkostí lze získat jakoukoliv vědomost. Jistě je toho příčinou raketový rozvoj globálního síťování a snadná dostupnost telekomunikačních zařízení. Denně však narážíme na paradox, který lze nazvat „skrytost v mnohosti“. Nacházíme se ve věku fatálního informačního přetlaku, v němž bez předchozí odborné přípravy nedokážeme správně posoudit relevanci předložených údajů, nebo se stává takové hodnocení neúměrně obtížným. Z povahy věci plyne možnost kýmkoli a bez jakékoliv korekce prezentovat libovolný výrok bez ohledu na jeho sdělovací hodnotu. Významné utlumení rizika dezinformací nabízejí média, ve kterých kvalitu sdělení zaručují odborní korektoři. Především se jedná o některá tištěná média a odborné weby. Je třeba připomenout, že i když tímto sítem občas také projde mylná nebo jinak sporná informace, tak odborná redakční práce a korektury efektivně třídí a prověřují veškerý obsah a stávají se důležitou bariérou chránící veřejnost před nebývalým náporem balastu.

Pravoslav Rada, 1956 / 1996 / 2007
Pravoslav Rada, 1956 / 1996 / 2007
Autor: Petr Toms

Rady od Rady

Máme-li popsat stav současné české tištěné literatury určené drobnějším ateliérovým keramikům, pak musíme s nelibostí konstatovat značně neuspokojivou situaci. Aktuální nabídka v knihkupectvích přirozeně pokrývá potřeby nejpočetnější skupiny čtenářů. Samozřejmě jde o příznivce keramiky na nejzákladnější úrovni z tzv. hobby sektoru. V posledních třiceti letech se tato základna rozšířila do pozoruhodných rozměrů. Jen těžko bychom hledali základní nebo základní uměleckou školu, která neprovozuje keramickou dílnu. Trochu složitější situace panuje na knižním trhu pro pokročilejší. Ovšem nejmenší pozornost věnují vydavatelé relativně méně početné skupině – profesionálním keramikům.

Keramici střední a vyšší úrovně pokročilosti s nostalgií vzpomínají na „Knihu o technikách keramiky“ Pravoslava Rady z roku 1956, která s pozměněným názvem vyšla s odstupem mnoha let ještě dvakrát. Její příslovečná kvalita vychází z autorovy nesporné odbornosti a z nezanedbatelného faktu, že měl výjimečnou možnost čerpat ze zahraničních zdrojů. Důležitou inspirací pro něj byla „bible“ keramiky „A Potter‘s Book“ od britského hrnčíře Bernarda Leache. Lze se právem domnívat, že mezi nejvýznamnější milníky Radovy práce patří právě jeho kniha, která rozhodně nesmí chybět v knihovně žádného keramika. I při nejlepší vůli text z poloviny padesátých let postupně zastarává a přestává respektovat směr, kterým se ubírá současná keramická scéna. Navíc narážíme na omezení třistastránkové příručky, která nemůže svým rozsahem pokrýt všechny potřeby dnešního náročného čtenáře.

Pokročilejší tvůrci, kteří již získali obecnější přehled v oboru, často řeší specifické problémy a zájmy. Nejčastěji to bývá výroba vlastních hmot a glazur, stavba pecí a jejich výpal, výtvarné a funkční zákonitosti keramiky, pokročilé dekorační techniky, historie, marketing, filozofické či estetické aspekty práce s hlínou. V základní nerozvinuté úrovni by snad bylo možné toto vše vměstnat do jedné knihy. U zevrubnějšího zpracování látky takového rozsahu by jeden svazek čítal tisíce stran, takže jsou informace rozděleny do více specializovanějších publikací.

V českojazyčném prostředí narážíme na dva hlavní problémy. Tím prvním je neaktuálnost. Předrevoluční období se vyznačovalo masivní publikační aktivitou, která měla za úkol informovat a vzdělávat tzv. střední a vyšší kádry, což se třicet let už téměř neděje. Druhým problémem naší odborné keramické literatury je její zaměření na průmysl, kde je patrně očekáván mnohem výraznější ekonomický efekt. Tuto situaci dobře ilustrují středoškolské učebnice, které stále nedokážou udržet krok s trendy drobné keramické výroby ve světě a tvrdošíjně popisují poměry v průmyslu. Zmíněné nedostatky lze řešit jen s jistými obtížemi. Starší i jiným směrem zaměřené publikace mohou mít i pro menšího keramika nesmírnou cenu. Přestože nedostáváme úplně přesně to, co bychom si přáli, stále se totiž jedná o keramiku. Vytěžení našich stávajících odborných publikací není pohodlné, protože studujícího nutí nejdříve třídit, pak extrahovat a formulovat obecné principy a ty posléze aplikovat do svého prostředí. Když se však zmíněné nepohodlí naučíme překonávat, získáme přístup k nesmírně bohaté studnici znalostí.

Bernard Leach, A Potter's Book, 1972
Bernard Leach, A Potter's Book, 1972
Autor: Petr Toms

Tak například glazury...

Ukázkovým příkladem by mohlo být studium glazur. Neexistuje u nás jediná aktuální publikace souhrnně pojednávající o glazurách. O jejich chování, druzích, výpočtech, recepturách, testování, surovinách, vypalování, historii atd. Proto abychom získali ucelený přehled, musíme jednotlivá podtémata studovat z několika knih a výsledný obraz následně složit. Zrovna v tomto případě se nám všechna námaha mnohanásobně vrátí. Touha po poznání glazur nás nutně přivede, kromě řady jiných, i ke knížkám o skle. A tu jsme svědky malého zázraku. Jako bychom z rybníka na návsi přeskočili rovnou do moře. Glazura je totiž v hledáčku keramiků jen jednou z mnoha položek, díky čemuž se naše pozornost významně ředí. Oproti tomu skláři veškerou energii věnují pouze sklu. Vzhledem k tomu, že se glazury z většiny skládají právě ze skla, mají poznatky ze sklářství neuvěřitelný význam pro svou naprosto nesrovnatelnou úroveň, rozsah i hloubku.

Nespornou výhodu skýtá znalost některého ze světových jazyků. Zejména angličtina tvoří bezpečnou spojnici k ohromujícímu zdroji vědomostí o keramice. Pro zdůraznění kontrastu použijme znovu za příklad glazury. V zahraničních knihkupectvích najdeme svazky pro začátečníky i pracovníky ve vědě, rozsáhlé receptáře, praktické příručky někdy dokonce zaměřené jen na určité teploty, analýzy jednotlivých technologických tradic či období, monografie zabývající se jediným odstínem nebo efektem, katalogy glazované keramiky, manuály k výpočtům a metodice výzkumů, přehledové tabulky nebo návody, jak glazovat.

Závěrem

Přestože zahraniční literatura poskytuje nesrovnatelně bohatší možnosti, zůstává v podstatě netečná k českým specifikům. Proto je vhodné nespoléhat jen na cizojazyčné zdroje, ale kombinovat je s těmi našimi. V příloze na konci textu je výčet asi dvou set doporučených titulů seskupených podle několika obecných témat. Výběr respektuje středně pokročilého až pokročilého čtenáře. Seznam byl redukován z cca dvou tisíc knih tak, aby obsahoval jen ty lépe dostupné a zároveň s co nejvyšší sdělovací hodnotou. V žádném případě nejde o vyčerpávající rešerši keramické literatury, obzvlášť co se týká šíře zvolených témat.

Zde seznam literatury v docx

 

Jaké máte zkušenosti se studiem keramiky z knih a jaká je vaše nejoblíbenější knížka? Zapojte se do diskuze pod článkem.

 

Doporučená literatura (1).jpg

Diskuze
Petr Toms 26.09.19 (18:47)
Zde seznam literatury v docx:
https://drive.google.com/file/d/16pBx2hUrw2z6wVz7sHhJmcgBgS8lBmvA/view?fbclid=IwAR0_YOMnY3GFHriE_UL0vWXrGLX67-h-09ktmxy33lmErwhl4V_lm3hY_dk
Jiří Svačina 26.09.19 (11:26)
Ten výčet drobným písmem je prosím "o oči" ...alespoň pro mě nečitelný ... Ale jinak moc díky za článek. Je to od Petra, domnívám se, zcela věrně popsaný současný stav keramika knih u nás... A kdo se kol knih drobet pohybuje i ví jak náročné a i nákladné jsou jejich vydání ... U těch specializovaných které u nás - v češtině asi neosloví více čtenářů, se asi bez těch zahraničních neobejdeme... Já mám blízko k bonsai a čajové keramice, a tak i dálně východním keramikům. Pracuji vesměs s mrazuvzdornou kameninou a i ostřenými-šamot hlínami pro exteriér a tak tu mám několik publikací z této oblasti ... / s nepublikovatelnými názvy v japonských znacích /... K mým oblíbeným patří kniha-manuál pro dřevopaliče od přítele Maskazu Kusakabeho and Marc Lancet, a i kniha od pana Kichizaemon XV o Japonském Raku, ale i knihy o glazurách... Často listuji v těch od pana mistra John Britt, ale i dalších. p. Phil Rogers ... a dalších ... ono v každé publikaci je něco zajímavého ...