Ve svém domácím ateliéru v Seattlu ve státě Washington tvoří Ken keramické nádoby plné elegance, půvabu a nezapomenutelné přítomnosti. Nejenže se zastavíte a díváte se – zapojíte se i emocionálně a cítíte nutkavou potřebu se díla dotknout. Když tak učiníte, budete okamžitě ohromeni dokonalostí formy, lehkosti a rovnováhy, zhmotněnými v každém kusu.
Ken, náročný řemeslník a všestranný umělec, tvoří z porcelánu a kameniny a pálí na vysoko (redukčně v plynu), raku a v elektrické peci. Rozsah jeho práce je široký, pokrývající keramický vesmír od velkých talířů a nádob zdobených listry, přes eklektickou rozmanitost odborně vyrobených velkých i miniaturních čajových konvic a nádob (jak v klasickém, tak organickém designu a dekoracích), až po symbolické s „životem spojené“ raku oltáře. Jeho velké dekorativní talíře mají průměr až 66 cm a jeho působivé láva nádoby dosahují 76 cm na výšku a 48 cm na šířku, zatímco jeho miniatury porcelánových čajových konviček jsou vysoké a široké pouze několik palců.
Nedílnou součástí všech jeho děl je zdařilé propojení glazury a tvaru. Ken často používá vzácné kovy, jako je zlato a platina, se záměrem jasně kontrastovat surové s opulentním, a přitom zachovat křehkou rovnováhu mezi těmito dvěma elementy. Měkké zvlněné okraje a hrany u některých kousků navozují spojení s lidským elementem a zvířené stopy glazury mají symbolizovat komplexní a spletitou cestu reprezentující lidskou honbu za neznámým. Věří, že toto propojení s člověkem tvoří srdce a ducha jeho děl.
Ken Turner není naštěstí jen vynikající umělec a řemeslník, ale také zkušený a úspěšný učitel. Jeho mistrovství formy a techniky je významnou součástí studijního zážitku, který přináší do výuky keramiky, a jeho široká základna znalostí a zkušeností s mnoha druhy hlíny, styly a typy výpalů se promítá do zevrubného studijního zážitku jeho studentů.
Ken je obzvláště zkušený učitel, schopný dovést vás z bodu, v němž se nacházíte, do bodu, kam se chcete dostat. Dokáže vás nejen průběžně inspirovat a motivovat, ale je rovněž schopen trpělivě naslouchat a s entuziasmem odpovídat na otázky, které se přirozeně znovu a znovu opakují.
Kenovy hodiny jsou tudíž charakteristické četnými ukázkami zaměřenými na techniku a formu a zodpovídání všech typů otázek – od základních po specifické tykající se různých hlín, glazur, povrchových technik a postupů výpalu. Na požádání rovněž velkoryse nabízí ohleduplnou individuální kritiku děl.
Ken Turner, nyní úspěšný umělec a lektor, se poprvé nadchnul pro keramiku jako malé dítě, když doprovázel svoje rodiče do The Pottery Shack v Laguna Beach v Californii, kde hrnčíři točili venku pod širým nebem. Jeho první opravdová příležitost k prozkoumání hlíny přišla na začátku 70. let na škole Sammamish High School v Bellevue ve státě Washington, když do školy přišel Regnor Reinholdtsen (Kenův první učitel a dobrý přítel) a ukázal studentům, jak se točí hrnky na hrnčířském kruhu. „Bylo to jako kouzlo!“ Byl okamžitě pohlcen silnou přitažlivostí a všestranností hlíny. „Věděl jsem, že je to něco, co musím dělat.“
Jeho studijní cesta pokračovala přes Peninsula Community College, Port Angeles, Washington, poté do Kansas City Art Institute, Kansas City, Missouri, následovalo učňovství u designérky a studiové keramičky Courtney Branch a nespočet workshopů s významnými současnými umělci, mezi něž patří Patti Warashina, Betty Woodman, Jean Griffith, Peter Voulkas, Robert Turner, Robert Piepenburg, Robert Sperry, Michael Cardew a Ken Ferguson.
Během let si Ken vytvořil svoji vlastní nekompromisní úroveň řemeslného zpracování, estetické vize a pracovních postupů. Ačkoliv často skromně odkazuje na pomoc, moudrost a technické instrukce, kterých se mu dostalo od výše uvedených umělců a mentorů. Zásluhy přisuzuje obzvláště Robertu Sperrymu za předávání množství moudrosti a za vedení, jež se mu dostalo v oblasti keramiky i jinde.
Zkušenosti Kena naučily, že estetika se liší, ale věří, že „pokud dílo nevychází ze srdce, nemůžete očekávat, že se bude líbit ostatním“. V souladu s jeho filozofií je Ken velmi pyšný na každou věc, kterou vytvoří, a rozhodl se proto nevyužívat pomoc studiových asistentů, a pečlivě pracuje na každém díle, dokud není dokonalé – krásné, pečlivě zpracované, důvodem k zastavení a zamyšlení se – a ze srdce.
Pomáhat studentům dosáhnout jejich vlastní estetické vize není jednoduchým úkolem. Ken věří v důležitost snahy zodpovědět všechny otázky studentů, ale zároveň se v nich snaží vypěstovat touhu po vlastních objevech. Jeho nekomplikovaná rada pro začínajícího umělce zní: „PROSTĚ PRACUJ – vyrob to, co chceš vyrobit... příliš o tom nepřemýšlej... pokud jsi upřímný ve své snaze vytvořit to nejlepší, co můžeš, a svou práci děláš z lásky k tvoření, místo přemýšlení, kolik peněz každá věc může vydělat, lidé to pochopí a ocení. Pak se můžeš cítit dobře při prodeji svých děl.“
Nestává se často, že umělec Kenova formátu má také zájem o vyučování a má dovednosti prvotřídního lektora. Jako jeden z Kenových studentů se s přibývajícími zkušenostmi z každé nové lekce, každé trpělivě provedené ukázky a každé trpělivě zodpovězené otázky ujišťuji v tom, jaké mám štěstí, že Ken Turner i nadále považuje vyučování keramiky za snahu, která stojí za to.
Ken v současné době vyučuje a vede woskshopy na univerzitě Antioch University v Seattlu ve státě Washington, škole Bellevue College v Bellevue ve státě Washington, v centrech Kirkland Arts Center v Kirklandu ve státě Washington a Moisher Art Center v Burien ve státě Washington. Vyučuje a rovněž nabízí workshopy a ukázky po celém severozápadu, včetně studií Seward Park Art Studio, Pottery Northwest a příležitostně také ve svém domácím studiu v Seattlu.
Co se týká osobního života, po studiích v Kansasu si Ken vzal svoji spřízněnou duši Lauru. V roce 1987 se jim narodila dcera Alissa a v roce 1992 syn Alexander. Práce z jeho domácího studia poskytla Kenovi příležitost se aktivně a šťastně podílet na rodičovství a zároveň pokračovat v následování své umělecké vize a v lektorování. Rodina a rodičovství byli pro Kena vlastně inspirací a ovlivnili jeho práci, třeba jako v případě oltářů pálených technikou raku. Ken měl to štěstí cestovat dvakrát napříč Čínou za pomoci centra China Workers Center for International Exchange (CWCIE) a jeho amerického partnera společnosti WTE Inc. sídlící v Redmondu ve státě Washington. V roce 2006 vedl skupinu umělců a studentů umění na dvoutýdenní výpravě, kdy navštívili pětici měst a zažili umění a kulturu Číny velice intimním způsobem se zaměřením na keramické umění. Výpravu uzavřeli pobytem v institutu Sanbao Ceramics Art Institute v Jingdezhenu.
V roce 2009 byl Ken pozván, aby se připojil do nadace Archie Bray, kterou vedl ředitel Steven Young Lee. Tato zkušenost přinesla více příležitostí pracovat přímo s umělci a studenty z Číny a výměnu nápadů s badateli, profesory, muzejními kurátory a sběrateli.
Kenovy zkušenosti z Číny měly hluboký dopad nejen na jeho keramickou tvorbu, ale také na jeho vnitřní podstatu. „Všechna moje setkání s lidmi z Číny byla opravdová, bohatá na vlídnou pohostinnost, respekt a přátelství.“ Kenovy znalosti ze všech oblastí keramiky jsou rozsáhlé, ale, jak dodává: „V Číně je mnoho uznávaných řemeslníků, kteří dosáhli absolutního mistrovství ve specifickém aspektu keramického procesu – od těžby materiálu, přes kreativní modelování a dekorování po výpal, balení a zasílání.“
Různí podnikatelé v Číně vytvořili místa, kam mohou přijít keramičtí umělci z celého světa tvořit a využít mistrovství těchto řemeslníků, aby naplnili svoje vize, podobně jako dirigent symfonie. Ken doufá, že se jednou do Číny vrátí na delší pobyt, aby složil svoji vlastní symfonii.
----
Rádi byste se blíže seznámili s tvorbou tohoto autora? Potom si určitě přečtěte jeho návod na výpal v saggaru z alobalu, jehož překlad jsme už před nějakým časem uveřejnili na našem webu. Příjemné čtení!
----
Z originálu „Graceful Elegance“ přeloženo s laskavým svolením Kena Turnera.
Překlad: Hana Križanská | Odborná korektura: Petr Toms | Jazyková korektura: Jaroslava Kolbeková
Přihlaš se a vlož komentář...