Podkrovní prostory mělnického muzea se nakrátko stávají útočištěm pro kolekci, která je povětšinu času veřejnosti skryta. Jedná se totiž o soukromou sbírku pražského lékaře Miroslava Jaroše. Tento vážený univerzitní profesor a přednosta 1. kliniky pro ortopedickou chirurgii UK nechal v meziválečném období vzniknout rozsáhlému souboru porcelánu, fajánse a jemné kameniny. Tenkrát šlo o cílevědomě budovanou sbírku, která však byla po Jarošově smrti zásadním způsobem poškozena. V 70. letech rodina trpěla perzekucí ze strany komunistického režimu do takové míry, že byla z existenčních důvodů nucena velkou část předmětů rozprodat.
Přestože došlo ve sbírce k velkým ztrátám, její prvotní zaměření zůstalo zřetelně zachováno. Vznik souboru je příznačný pro sběratelství uplynulého století. Zájem o malovanou jemnou kameninu a fajáns nelze odbýt pouze poukazem na poměrnou finanční dostupnost. Můžeme se domnívat, že odráží rysy tehdejšího kulturního povědomí. Lidová moravská a slovenská fajáns 18. a 19. stol. stejně jako česká a moravská jemná kamenina odkazují na tradice moderních národů žijících ve společném státě a vycházejících z národního obrození. Podobnou skladbu keramiky bychom našli i v jiných sbírkách zakládaných v období tzv. první republiky, např. malíře Miloše Maliny nebo ve známé kolekci Hugo Vavrečky.
Prokazatelně nejstarším datovaným exponátem je malovaný talíř tvaru tzv. kardinálského klobouku s vročením 1693. Historicky otevírá téma fajánse moravských a slovenských novokřtěnců – habánů, a především jejich následovníků. Nástěnné panely umístěné po obvodě sálu popisují politické a náboženské klima, které opakovaně nutilo novokřtěnce ke stěhování a v konečném důsledku způsobilo i zánik jejich komunit. Na tento historický úvod navazují informace o jedinečných výrobních postupech zahrnujících cíničito-olovnaté glazury a tzv. barvy vysokého žáru. Můžeme se zde také dočíst o společenském významu novokřtěnských fajánsí a tehdejším tvarosloví.
Vystavené exponáty dokládají vývoj v posthabánském období, tedy po rozpadu původních společenství v roce 1686. Z tvarů můžete vidět především talíře a krásné džbánky, jimž vévodí ty, které byly vyráběny na zakázku řemeslných cechů. Mladší kusy zdobí často používané muflové barvy.
Druhý pilíř sbírky tvoří měkká malovaná kamenina. První manufaktura na toto zboží u nás zahajuje svou produkci v roce 1790 v Bystřici pod Hostýnem. Další na sebe nenechávají dlouho čekat. Byly to například Dalovice, Stará Role, Klenčí či Chodov. V expozici jsou nejvíce zastoupeny výrobky továren v Olomučanech a Týnci nad Sázavou. Téměř shodné dekory používané v jednotlivých firmách svědčí o čilé výměně stylů a časté fluktuaci malířů. Pozornému diváku neujde, že i přes určitou unifikaci dekorů lze na vystavených kusech vysledovat rozdílnou kvalitu jejich zpracování.
Velikou zajímavostí výstavy jsou méně početné výrobky z terralitu a siderolitu. Tato vzácná produkce ze severních Čech snad až na výjimky nesloužila ke stolování, i když na stole jste ji nalézt mohli. Jedná se hlavně o dekorativní kuřácké soupravy včetně nádobek na sirky se zabudovanými škrtátky a popelníky. Nelze nezmínit i zlacené dózy na tabák a bonbóny, které místy zdobí nátěr kopálovým lakem.
Z kameniny jistě zaujme i unikátní ručně kolorovaná hnědá a zlacená mědirytina od firmy Willeroy & Bosch z Drážďan, nebo šálek s kobaltem a zlacením z českobudějovické firmy Hardtmuth. Ano, je to ten stejný podnik, který dnes spojujeme spíše s vynálezem a výrobou tužek.
Otevření výstavy skvěle doplnil odborný komentář kurátora výstavy a vnuka Miroslava Jaroše Mgr. Miroslava Smahy a kunsthistorika PhDr. Miloslava Vlka. Chcete-li se dovědět víc, než nabízí tato výjimečná výstava, navštivte jí v době druhé komentované prohlídky, která se uskuteční 1.2. od 14:00 hod.
Více informací ke komentované prohlídce zde
Přestože výstava končí už 9.2., jistě stačí přilákat každého, kdo hledá inspiraci a poučení v bohaté historii keramiky z Čech, Moravy a Slovenska. I když expozice není příliš rozsáhlá, kvalitou exponátů se vyrovná těm nejvýznamnějším veřejným fondům.
Datum konání: 17. 1.–9. 2. 2020; 9:00–12:00 a 12:30–17:00 hodin
Místo konání: Regionální muzeum Mělník, nám. Míru 54
P.S. Cestou k výstavnímu sálu věnujte pozornost i keramice ve stálé expozici muzea. Stojí za to.
Autor: Petr Toms | Jazyková korektura: Zuzana Chomátová
Přihlaš se a vlož komentář...