Cookies

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

V pořádku Více informací

Pravěká keramika pohledem současného hrnčíře

Jedna z vlastností, která dělá člověka člověkem, je bez pochyby jeho zvídavost. Neúnavně se snaží zkoumat a popisovat skutečnosti právě probíhající, stejně tak se jeho zraky obrací do budoucnosti, ale i k věcem minulým. Dějiny keramiky jsou, navzdory její důležitosti, člověčímu pohledu stále ještě do velké míry skryty. Jistě je to z části dáno nezměrnou velikostí tohoto oboru, jímž se lidstvo zabývá už 30 000 let. Ty nejstarší doklady práce s hlínou halí mlhoviny uplynulých milénií, jimiž poznenáhlu pronikají nečetné týmy archeologů.

U nás se výzkumem pravěké keramiky zabývá např. Katedra archeologie FF Univerzity Hradec Králové. Hradečtí archeologové systematicky rozvíjejí studium keramiky jednak pěkně postaru, tedy na základě třídění artefaktů, ale zároveň využívají nejmodernější výzkumné metody. Jejich přístup propojuje makroskopická pozorování s řadou přírodovědných postupů. Např. je to optická polarizační mikroskopie, elektronová skenovací mikroskopie, 3D digitální mikroskopie a analýzy prvkového a mineralogického složení. Ke studiu keramické technologie slouží jako klíčový prvek také experiment. Experiment pomáhá sestavit analogie pro interpretace studovaných jevů a umožňuje tak spolehlivější stanovení a popis zkoumané technologie. Bádání se zaměřuje především na určení technik vytváření, dekorace a výpalu.

3D model tahu štěcem vzniklého při replikaci černofigurové malby.
3D model tahu štěcem vzniklého při replikaci černofigurové malby.
Autor: Richard Thér
Zdroj: KATEDRA ARCHEOLOGIE, FILOZOFICKÁ FAKULTA, UNIVERZITA HRADEC KRÁLOVÉ
Dostupné z: https://uni.uhk.cz/archeologie/?p=22397&lang=en

Experiment, aneb hra na pravěk?

Experiment v archeologii bývá často laiky vnímán pouze jako praktické zkoušení jednotlivých lidských činností v autentických podmínkách. Takové pojetí jistě nepostrádá notnou dávku romantiky a dobrodružství, je však zatíženo dvěma zásadními omyly. 

Omyl první

Zřejmě jako nejproblematičtější moment se jeví „autenticita“ podmínek experimentu. Ten nikdy neprobíhá v původních podmínkách. Liší se především:

a)   přírodní podmínky – Oproti minulosti máme například odlišné klima, množství a diverzitu fauny, flóry a neživé přírody.

b)   sociální vlivy – Třeba jsme přišli o kontinuitu předávání znalostí a dovedností. Taky se zcela proměnila společenská struktura.

c)   kulturní vlivy – Změnila se hmotná i nehmotná kultura. Ani duchovní svět není, co býval.

d)   osobní dispozice – Dnešní průměrná fyzická zdatnost je jen těžko srovnatelná s tou v pravěku. Totéž lze říci i o psychomotorických dovednostech.

Omyl druhý

Dalším zdrojem nepřesností bývá chybná logika interpretace výsledků praktických experimentů. Pozitivní výsledek prostého experimentu nelze vnímat jako absolutní, nýbrž pouze jako jednu z možností. Pozitivní výsledek obvykle nevyvrací ostatní paralelní hypotézy. Samozřejmě velmi záleží na vztahu konkrétní formulace hypotézy s výsledkem experimentu. 

 

V případě, že si je archeolog výše zmíněných omezení vědom už během formulace výzkumného cíle, dostává do rukou výjimečný nástroj. Pomocí praktického experimentu lze totiž účinně ověřovat výsledky jiných pozorování a analýz anebo naopak. 

Studium určité technologické tradice bývá rozděleno na mnoho dílčích kroků, jako např. studium zpracování a původu materiálu, techniky vytváření, zhotovení povrchu a dekorace a v neposlední řadě technologie výpalu. Pro výzkum výrobních postupů a materiálů slouží rozsáhlé vzorníky, mnohdy zaměřené na jediný článek technologického řetězce. Současné archeology, vedle prosté identifikace technologií, zajímají také jejich širší souvislosti. Proto bývá bádání zaměřeno i na jednotlivosti, které mají potenciál tyto širší vztahy vysvětlovat. 

Snad jeden příklad za všechny. Určování provenience keramických artefaktů může být v některých případech poměrně obtížný úkol, protože hrnčířské hlíny nemívají vždy signifikantní složení. Ovšem u určitých typů laténských nádob bývá ve hmotě obsažen uměle přidaný grafit. Přirozené zdroje grafitu lze oproti hlíně mnohem snáze odlišit, neboť je jich o poznání méně a mají zřetelně odlišná složení. Díky tomu je možné prokázat skutečnost, že byl grafit významnou komoditou a byl dopravován do vzdálenosti až několika set kilometrů. Toto zjištění dále zapadá do širších souvislostí. Konvenuje totiž s představou archeologů o vysoce rozvinuté laténské společnosti schopné budovat a udržovat dostatečně hustou, bezpečnou a kvalitní dopravní infrastrukturu. Tento příklad ukazuje, jak může systematické studium jednoho druhu ostřiva, v konkrétním typu keramiky a spolu s informacemi z petrografie, doplnit celkový obrázek o keltské společnosti.

Soubor uren, mladší doba železná - technologické repliky
Soubor uren, mladší doba železná - technologické repliky
Autor: Petr Toms

Technologické repliky

Vedle výzkumu dílčích úseků keramické technologie vznikají i kompletní artefakty. Až schopnost vytvořit keramickou repliku, která je zaměnitelná s originálem na makroskopické i mikroskopické úrovni, svědčí o dokonalém pochopení technologie a estetiky originálu. Repliky zhotovené na základě veškerých známých výrobních informacích o původním kusu nazýváme technologickými replikami. Po vizuální stránce se původní kus od repliky může lišit. Replika přirozeně neprošla erozními procesy archeologizace. Obvykle se zde nekašírují stopy stáří a přiznává se stav nového kusu. Technologická replika se však shoduje s originálem i v těch nejmenších detailech technologického postupu. Některé typy prehistorické keramiky byly velmi pečlivě prozkoumány a jsou k nim známé podrobné informace o druzích a poměrech plastických i neplastických složek hmoty, způsobu vytváření, technice zpracování povrchu, o tvaru a materiálu použitých nástrojů, dekoračních technikách a dekoračních materiálech. Některé analýzy se zabývají i technikami výpalu a použitými vypalovacími zařízeními. Výroba technologických replik je velmi nákladná, proto vždy podléhá pečlivě formulované objednávce. Investoři obvykle pocházejí z řad institucí. 

Osudí, doba bronzová - originál
Osudí, doba bronzová - originál
Autor: Petr Toms
Osudí - technologická replika předchozího kusu
Osudí - technologická replika předchozího kusu
Autor: Petr Toms

Proces výroby 

Přípravná fáze – sběr a zpracování podkladů 
  • Přípravná konzultace s investorem.
  • Pořízení detailní fotodokumentace originální keramiky v depozitáři.  
  • Detailní měření originální keramiky. 
  • Záznam předvýrobních protokolů. 
  • Návrh technologických postupů. 
  • Konzultace výrobních technologií a kompozic materiálů s expertem na technologie prehistorické keramiky.
  • Záznam konzultací do protokolů.
  • Schválení technologií investorem.
  • Zkoušky a korekce složení materiálů.
  • Přepočet všech rozměrů o smrštění a záznam do protokolů.      
  • Zhotovení výrobní dokumentace ke každé nádobě. 
Výrobní fáze
  • Těžba a doprava jílových surovin, anorganických ostřiv, příprava organických ostřiv. 
  • Výroba nástrojů pro vytváření a dekoraci dle pořízené dokumentace.
  • Těžba, doprava a zpracování hmoty pro zhotovení zařízení na tepelné zpracování.  
  • Zpracování a odležení keramických hmot. 
  • Příprava dekoračních materiálů.
  • Výroba nádob dle dokumentace.       
  • Stavba vypalovacího zažízení. 
  • Příprava paliva.
  • Transport keramiky do místa výpalu.
  • Výpal.
  • Čištění.   
Závěrečná fáze
  • Dokončení prováděcí zprávy.
  • Fotodokumentace replik.
  • Balení.
  • Doprava dle pokynů investora.
  • Předání zakázky.

Snímky petrografických výbrusů laténské keramiky z Chrudimska.
Snímky petrografických výbrusů laténské keramiky z Chrudimska.
Autor: Richard Thér
Zdroj: KATEDRA ARCHEOLOGIE, FILOZOFICKÁ FAKULTA, UNIVERZITA HRADEC KRÁLOVÉ
Dostupné z: https://uni.uhk.cz/archeologie/?p=22397&lang=en

Souboj s časem

Z pohledu výrobce repliky je úhelným kamenem odborný sběr informací v depozitáři. Přístup k originálům bývá jednorázový a v omezeném čase. Bez dostatečných zkušeností s vypracováváním protokolů často dochází ke svízelným situacím, kdy tvůrce až během výroby objeví mezery v kresebné či fotografické dokumentaci. Další návštěva depozitáře však už nebývá možná. Asi nejběžnější a hodně zákeřná chyba vzniká volbou krátkého objektivu na fotoaparátu, což díky perspektivě dramaticky deformuje výsledný obraz, jenž se tak stává takřka nepoužitelným. Občas keramik zapomene zapsat důležitý rozměr nebo průběh tloušťky střepu. Veliké problémy při záznamu protokolu vycházejí z asymetrie předloh. 

Studium keramiky paradoxně komplikují i zásahy restaurátorů. Práci znesnadňuje necitlivé doplňování chybějících částí střepu či dekoru, ochranné a konzervační nátěry překrývající původní povrchy případně jejich mechanické poškození. Nezanedbatelné potíže činí i rozdílné působení eroze na různé části jedné nádoby, což může vést k významným změnám barvy či struktury povrchu, takže nelze jednoznačně určit některé dílčí technologické operace. V případě, že investor nabídne zpracování dokumentace ve vlastní režii, je třeba toto kategoricky odmítat a trvat na přístupu k originálům. Ze zřejmých důvodů nelze akceptovat jakéhokoliv prostředníka. I přesto, že kurátor své sbírky dobře zná, leckdy jej tvůrce repliky svým pozorováním překvapí. Málokdo vnímá předlohu tak bystře, jako ten, který ji má znovu vytvořit. 

I sebekvalitnější dokumentace pro výrobu repliky nestačí

Následná konzultace se specialistou na keramickou technologii daného období pomůže vyřešit otázky týkající se běžným pozorováním nezjistitelných skutečností. Především jde o informace k výpalu, hmotám a použitelným ložiskům surovin, případně k technikám vytváření. Zcela zásadní roli hraje názor archeologa i v případě, že je původní kus neúplný a je zapotřebí tvar rekonstruovat. Po provedení technologických a materiálových zkoušek následuje korekce všech zjištěných rozměrů o procentuální smrštění hmoty.

Samotná výrobní fáze je završením komplikovaných příprav a nekompromisně prověří jejich kvalitu. Především vhodně zvolená kompozice materiálu spolu s autentickými zpracovatelskými postupy a nástroji tvoří základní podmínku úspěšné realizace. Základem je bezesporu i jistá řemeslná zdatnost. Například modelování některých asymetrických nádob s výraznou tektonikou tvaru dělá vrásky i dnešnímu keramikovi. Zkušenosti nashromážděné při výrobě současné keramiky však nemusí u replik stačit. Naopak. Pevně zafixované moderní techniky někdy způsobují nemalé potíže. Tvorba replik nutí řemeslníka revidovat naučené postupy, které občas stojí v přímém protikladu s těmi prehistorickými. I proto se práce na replikách stává vrcholovou disciplínou. 

Velikou výhodu přináší jistá mentální flexibilita. Replika nemůže získat dostatečnou autenticitu, pokud se nepřiblížíme mentálnímu obrazu původního tvůrce. Jinak řečeno, znalosti technologie a materiálů jsou nezbytným předpokladem, ale sami o sobě nestačí. Po dobu práce na replice je třeba potčit vlastní osobnost. Musíme vnímat a jednat jako člověk zcela jiné doby. Pravěký keramik neusiloval o repliku, tvořil originál. O totéž se samozřejmě snažíme i dnes. Cit a zkušenosti pomáhají čelit rozporu mezi uvolněnou přirozeností a vyhověním přísnému zadání. Po určité době lze dosáhnout stavu, kdy nevítaná rozpolcenost vymizí zcela. Tuto asi nejobtížnější část realizace repliky spočívající v propojení řady protichůdných požadavků do jednoho harmonického celku, obvykle dále komplikuje omezený rozpočet. Nedostatek prostředků neumožňuje výrobu početnějších sérií shodných nádob, na nichž by řemeslník všechny obtíže uspokojivě vyřešil.   

Skyfos, červenofigurová keramika - technologická replika
Skyfos, červenofigurová keramika - technologická replika
Autor: Richard Thér
Zdroj: KATEDRA ARCHEOLOGIE, FILOZOFICKÁ FAKULTA, UNIVERZITA HRADEC KRÁLOVÉ
Dostupné z: https://uni.uhk.cz/archeologie/?p=22397&lang=en

Na závěr

Produkce replik keramiky je riskantní podnik s nejistým výsledkem. Na oplátku však získáváme možnost nahlédnout do bezedné studnice lidského umu. Dostáváme vzácnou příležitost vstřebávat úžasnou a nikdy nekončící inspiraci tvarů, dekorů, barev a povrchů. Prastaré nádoby v zaprášených policích jsou citlivému pozorovateli spojnicí mezi dneškem a dávnověkem. Každému hrnčíři lze přát ta změklá kolena a rozechvělé ruce nejistě třímající tisíciletý testament našich předků.

Učíme-li se znát starou keramiku, poznáváme Člověka.

 

 

Autor: Petr Toms | Redaktor: Petr Toms | Technická korekce: Petr Toms | Jazyková korekce: Veronika Veru Volejníková | Materiály: Petr Toms
Diskuze