Cookies

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

V pořádku Více informací

Poprvé na Festiwalu Wysokich Temperatur ve Wroclavi.

O tom, jak se spolek keramikum vypravil na dvanáctý ročník tradičního festivalu.

21. – 23. 6. 2019 proběhl v krásné polské Wroclawi jeden z největších festivalů, který zahrnuje i keramiku. Prvně se na něj vypravili i členové spolku keramikum, a to jak s prezentací černého japonského raku, tak i v podobě početné autobusové výpravy. Všichni tak měli možnost vykouknout za hranice české kotliny a zahlédnout keramický svět.

O univerzitě a festivalu

Náš mladý český spolek keramikum měl už od prvopočátku v plánu účastnit se zahraničních akcí a navázat a udržet si spojení se světem. Také bylo a je naším záměrem pomáhat českým keramikům s inspirací a usnadnit jim cestu za podobnými akcemi. O rok či dva dříve už někteří naši přátelé navštívili předchozí ročníky festivalu, a protože tam mají dobré kontakty a věděli, že se část našich členů zabývá velmi specifickou japonskou keramickou technikou, netrvalo dlouho a pomohli vykouzlit pozvání na festival.

Jedná se o techniku Kuro raku – japonské černé raku, velmi tradiční techniku používanou stovky let pro tradiční japonský čajový obřad. Někteří z nás už léta zkoumají jeho tajemství, a protože mezi tím vznikl spolek, bylo nasnadě sem tuto techniku přivézt a předvést. V Evropě ji mnoho lidí nezná, na rozdíl od odvozené techniky amerického raku.

Díky pořadatelům se také povedlo napsat a přeložit článek pro polský odborný časopis, čímž naše spolupráce odstartovala. Polská pořádající univerzita, celým svým jménem Akademia Sztuk Pięknych im. Eugeniusza Gepperta we Wrocławiu, na nás působila jako úkaz. Není mým cílem ani v mých možnostech hodnotit úroveň vzdělávání, ale samotné ateliéry a vybavení, přístup všech ve škole a počet hostujících umělců, namátkou z Koreje, Gruzie a dalších zemí, nás ohromil. Měli jsme možnost projít celou školu a vidět ji do poslední místnosti, a to díky náhodnému setkání s českou studentkou Adélou. Provedla univerzitou celou naši výpravu, a posunula tak celý zážitek o úroveň výš. I jen to, co jsme viděli uvnitř školy, by vydalo na útlou knihu.

Festival pokračoval svým již 12. ročníkem a bylo to znát. Z našeho úhlu pohledu nebylo co vytknout a pořadatelé se o nás postarali do posledního detailu. Sice jsme přijeli malinko omylem o půl dne dřív, nakonec jsme ale jen díky tomu měli dostatek času nasát celé prostředí a festival si užít ještě před začátkem naší vlastní prezentace. Univerzita se zabývá i tavbou a zpracováním kovu, skla, mají také audiovizuální fakultu a další obory. Tradice a financování dostupné prostřednictvím školy a kulturních institucí umožňuje festivalu uspořádat velkou třídenní akci, kterou pravidelně navštíví tisíce lidí.

Byla by škoda nezmínit, co vše bylo k vidění. V první řadě to byly otevřené ateliéry, kde domácí studenti i hostující umělci modelovali, točili, vyráběli. Dále různé procesy při výrobě a zpracování skla. Velká show se pojila s odléváním kovů tavených v pecích na uhlí. Zajímavé byly také různé varianty a performance za použití propan-butanu. Zlatým hřebem, minimálně pro nás, byla pec „train kiln“ s topeništěm typu bourry box – oblíbená konstrukce dřevopece pro výpal s bohatým popelovým náletem. Z keramiky byly dále velmi zajímavé modelované korejské plastiky dekorované velmi svébytně pomocí hadrů a poléváním z kýblů nebo také ukázky všech běžných typů historických hrnčířských kruhů (japonský, flying wheel, francouzská konstrukce a klasický kopací kruh). K tomu všemu bylo na místě skvělé občerstvení a o zábavu bylo postaráno.

Krásné ateliéry univerzity
Krásné ateliéry univerzity
Autor: Petra Čermáková

Česká výprava

Spolkový předvoj vyrazil do Polska už v pátek ráno, aby nachystal výstavu a naše stanoviště pro ukázky výpalu Kuro raku. Dostali jsme možnost prezentovat celý výzkum od počátků do dneška. Přivítala nás obrovská vitrína a byli jsme šťastní, že jsme nic nepodcenili, pobrali vše, co jsme uvezli a vytiskli mnoho fotek od našich spolupracujících fotografů. Kromě toho Tomáš, který jediný tušil, kde bude výstava, nechal přeložit průvodní text do několika světových jazyků, a tak jsme nakonec měli výstavu vcelku kolosální, barevnou a výpravnou a reakce návštěvníků a organizátorů nám to jen potvrdily. Pojali jsme to komplexně, a tak bylo k vidění vše od materiálů přes stadia vytváření výrobků po finální výrobky. To dále doplnily nástroje, propálené mufle a hlavně originální prastará kniha o Kuro raku, kterou Petr snad řízením osudu vytáhl z police antikvariátu kdesi v Asii.

Samotná prezentace techniky sestávala z výroby vlastních bazaltových glazur a vypalování připravených přežahnutých výrobků v peci, která byla postavena právě dle nákresů z historické knihy. Také jsme přivezli starý měch, který byl zrestaurován právě pro takovéto ukázky. První den, než jsme se spřátelili s novým druhem dřevěného uhlí, kterým je pec vytápěna, byla ještě občas dosažená teplota výpalu nižší. Také zaškolit veškerou obsluhu chvíli trvalo. Postupně ale technologie začala fungovat lépe a dařily se krásné chawany, jak se těmto raku miskám na šlehaný zelený čaj matcha říká. O ukázky byl zájem a bylo vidět, že málokdo tuto techniku vůbec zná.

Třetím pilířem výpravy byl náš zájezd. U této výjimečné příležitosti jsme vypravili autobus pro 20 lidí, který se docela snadno podařilo zaplnit. Řada lidí dorazila ale také po vlastní ose, a tak bylo českých tváří v průběhu festivalu vidět mnohem víc. Účastníkům jsme zajistili dopravu a ubytování v hostelu a dle jejich reakcí se vše vydařilo. Pro některé to byla jediná možnost, jak se na festival dostat, a to nás motivovalo a hřálo u srdce. Právě proto to děláme. Podařilo se nám domluvit další prohlídku univerzity na sobotní ráno, a snad 50 lidí tak mělo možnost do školy nahlédnout.

Poděkování tu patří týmu keramikum za organizaci celé akce, týmu prezentujících, kteří celý víkend pálili, naší milé fotografce Petře – jsou to desítky lidí, bez kterých by to nešlo a neproběhlo.

Join us!
Join us!
Autor: Petra Čermáková

Co si odnášíme

Sluší se nakonec uzavřít článek shrnutím, a tak bych rád vyzdvihnul některé momenty, které pro nás byly klíčové.

V první řadě to je zkušenost, že takový festival lze uspořádat a financovat, a i když po 12 letech je to jistě jiné než na začátku, tak je to pro nás obrovská inspirace po spolkovém výpalu vykročit o kus dál.

Za druhé jsme si odnesli veliké množství kontaktů na lidi ze školy i na jednotlivé prezentující a také jsme měli možnost dát jim svůj kontakt. Získali jsme příslib spolupráce na jiných akcích a naopak bychom také rádi viděli některé z nich na našich budoucích událostech. Vysloužili jsme si také předběžnou pozvánku na další ročník tohoto festivalu. To je na jeden výjezd slušná porce možností.

Inspirace. Snad nejen pro mě, ale i pro ty zkušenější z nás a pro celý zájezd jistě. Viděli jsme tolik technik, nápadů a způsobů tvorby, že z toho určitě mnohým z nás v hlavách klíčí projekty na několik let práce.

Takže jestli si odnášíme větší nadšení, kontakty, chuť do experimentů a vyhlídky na další ročník, je vše v absolutním pořádku!

Magický okamžik po vytažení z pece
Magický okamžik po vytažení z pece
Autor: Petra Čermáková

Autor: Václav Kugler | Redaktor: Václav Kugler | Technická korekce: Petr Toms | Jazyková korekce: Eliška Chalupová | Materiály: Václav Kugler
Diskuze