V deštivém a nevlídném dni se sešlo asi deset statečných. Přijeli z celých Čech a vážili často mnohahodinovou cestu, aby mohli nejen slyšet příběh vižinské hlíny, ale také si nabrat vzorky k experimentování. Práce se surovými materiály je klíčem k pochopení vlastností hrnčířské hlíny a může pomoci i k pochopení chování hlíny průmyslově vyrobené.
Historie a charakter ložiska
Na Vižině se nachází izolované třetihorní ložisko keramických jílů. V tektonicky založených depresích mezi Velkým Chlumcem, Vižinou a Podbrdy v severozápadním podhůří Hřebenů východně od Hostomic jsou zachovány splachové jílovité sedimenty miocenního (třetihorního) stáří. Na povrch vystupují jen v ojedinělých (a z části umělých) odkryvech a většinou jsou skryty pod souvislým pokryvem deluviálních (svahových) uloženin, mocným 5–15 m, někdy i více.
Tuhle geologickou mluvu, pokud není vaším koníčkem, si můžeme zjednodušit tak, že někdy před 5–20 miliony let došlo díky horotvorným procesům ke vzniku poklesu části terénu, který se pak vyplnil díky vodoteči jemným jílem a malou pánvičku zanesl. Jílové minerály (částice velikosti 0,1 až 4 mikrony) vznikají zvětráváním některých minerálů v horninách, mohou být vodou odnášeny a ukládány (sedimentovány) za vzniku jílů (směsí různých jílových minerálů).
Miocénní výplň vižinské pánvičky o šířce 500–800 m a délce cca 4 000 m je mocná až 40 m a je tvořena tmavě až světle šedými, žlutohnědě až červeně zbarvenými prachovitopísčitými jíly, které z jílových minerálů obsahují hlavně illit a kaolinit.
Výskyty keramických jílů v okolí Hostomic vedly v 17.–18. století k rozvoji hostomického hrnčířství a hostomická keramika se stala známou i za hranicemi Podbrdska. Ložisko je známé od 19. století, kdy se tu jíly k výrobě hrnčířského zboží těžily šachticemi. Menší průmyslová těžba byla prováděna od roku 1939 a od roku 1961 již byla těžba jílů mechanizovaná. Těžba povrchovým odklizem (hliništěm) dosahovala k hladině podzemní vody (360 m. n. m.).
Průměrná mocnost dobývané polohy činila 6–10 m při skrývce svahových kamenitých hlín o mocnosti 3–5 m. Surovina byla zpracovávána v Rakovnických keramických závodech a pobočce v Praze-Hlubočepích pro výrobu dlaždic a obkládaček, později po snížení kvality těžených jílů na výrobu kanalizační keramiky. V současnosti ložisko nízce žáruvzdorných kameninových jílů těží firma LB MINERALS, s.r.o.
Těžené materiály
Těžaři tu rozlišují a třídí tři různé suroviny. Jejich třídění je dáno obsahem písčitých příměsí tvořených především křemenem a barvou, která ukazuje na obsah železa (šedá-žlutá-červená). Bagrista s praxí je schopen jednotlivé kvality rozlišit jednoduchou zkouškou a jíly, které se nachází v těžené lávce společně, při dobývání pečlivě třídí a ukládá na samostatné deponie. Jíly totiž byly ukládány nerovnoměrně, podle toho jaké bylo klima, jak rychlá byla eroze, jaké byly srážky, odkud byl materiál přinášen a podobně. Tyto podmínky se během statisíců let silně proměňovaly a ložisko je toho podrobným záznamem.
Nejméně kvalitní surovina má červenou (zbarvená hematitem), nebo žlutou barvou (zbarvená limonitem). V testech, které jsem s ní prováděl, dává v elektrickém výpalu na 1220 °C slinutý a jasně žlutý střep, který pěkně reaguje s agresivnějšími glazurami s obsahem popela.
Střední kvalita suroviny je šedá a obsahuje poměrně dost písku. Zde nejkvalitnější materiál nazývají těžaři Vižina extra, je tmavě šedý, bez písku a celkem plastický. Obsahuje dostatečný podíl oxidu křemičitého, a tak je vhodný pro pálení dřevem, kde snadno tvoří s popelem zelené náletové glazury.
LB MINERALS nabízí těžené suroviny spíše jako příměsi k dalším surovinám, a to v malém množství. Z těchto směsí se pak vyrábí obkladačky především v Rakovníku.
Pár dojmů závěrem
Pro zúčastněné keramiky byla exkurze výborným startem do poznání základní materie výroby. Hlína je grunt a tělem nádoby, určuje celou technologii, včetně teplot výpalu a vhodných glazur a stálo za to ji poznat lépe.
Přestože je ložisko na české poměry maličké a v korporátních rozměrech nejde o velkou zásobu, tak na nás těžební jáma působila impozantně a jen to, co jedna Tatra vyvezla za deset minut z jámy, by stačilo asi na 40 000 hrnečků na presso. Jílů dobývaných v Čechách zvolna ubývá a je to neobnovitelná surovina. Tak snad ještě pro pár generací zbyde.
Každý z nás si nakopal vzorky a vzhledem k tomu, že máme jiné pece, zájmy a cíle, téměř jistě každý z nás přetvoří nakopané hroudy ve svébytný a neopakovatelný materiál a později výrobek. Protože se vižinské materiály nepoužívají ve výrobě točířských hlín, budou to svého druhu naprosté originály těžko vyčíslitelných hodnot.
Děkujeme společnosti LB MINERALS za zpřístupnění a Radkovi Černému za neuvěřitelnou prohlídku, kterou může zajistit jen praktik, geolog a těžař v jedné osobě.
Použité zdroje:
- http://www.brdy.info/kapitoly/hostomice.php
- https://cs.wikipedia.org/wiki/Mioc%C3%A9n
Přihlaš se a vlož komentář...