Josiah Wedgwood (1730-1795)

... z prostého hrnčíře keramickým magnátem

Josiah Wedgwood je dodnes považován za nejvýznamnějšího anglického výrobce keramiky, jenž své kvalitní zboží ve velkém vyvážel do celého světa. Jako člen čtvrté generace hrnčířské rodiny Wedgwoodů založil Josiah vlastní nezávislý podnik a stal se dokonce královským hrnčířem („Royal Potter") královny Charlotte. Inspirativní příběh člověka, ve kterém na sebe bohatství a sláva nenechaly dlouho čekat.

Wedgwoodovi se po mnoho generací živili hrnčířstvím, vyráběli laciné nádobí nevalné kvality podobně jako mnoho ostatních hrnčířů začátkem 17. století v Anglii. Josiah se narodil v Burslemu (Anglie) v roce 1730 jako nejmladší dítě do rodiny chudého hrnčíře Thomase Wedgwooda. Matka kladla velký důraz na vzdělání, děti proto chodily pravidelně do školy. Otec zemřel, když bylo Josiahovi 9 let. Svým dětem zanechal podnik, který nevydělával, a k tomu hromadu dluhů. Děti tak byly nuceny pracovat i 12 hodin denně, aby se uživily. Josiah se stal učněm svého bratra Thomase a, jak se ukázalo, byl výjimečně šikovný v práci na hrnčířském kruhu.

Ve 14 letech Josiah onemocněl neštovicemi. Tuto zákeřnou nemoc přežil, avšak nikoli bez následků – jeho pravá noha zůstala natrvalo zmrzačená. Nedokázal již manuálně pracovat na hrnčířském kruhu a vynucená „nečinnost“ mu umožnila více číst, zkoumat a experimentovat v hrnčířském řemesle. Zaměřil se tedy na obchodní aspekty keramiky, na technologii, marketing a inovace.

Ve svých 22 letech se rozhodl osamostatnit a začal spolupracovat s hrnčířem Thomasem Whieldonem, který se v té době proslavil tzv. želvovinovou (anglicky „tortoiseshell“) glazurou. Tím, že vyráběl s pomocí forem, bylo jeho zboží atraktivní a bylo možné za něj požadovat i vyšší ceny. Zde se Josiah naučil experimentovat a začal vést svou „knihu experimentů“.

vzorník Jasper, 1773
vzorník Jasper, 1773
Zdroj: Photo ©Wedgwood Museum/ WWRD

Ve 29 letech se osamostatnil úplně a otevřel si svůj vlastní podnik v továrně Ivy House v Burslemu.  V této době se Wedgwood proslavil krémově zbarveným stolním nádobím, nad kterým v roce 1765 převzala patronát královna Charlotte, proto je toto nádobí nazýváno „Queensware“. Poté, co se prodej jeho zboží rozšířil z britských ostrovů na kontinent a do Ameriky, rozšířil Wedgwood svůj podnik do nedaleké továrny v Brick House.

raný čajový set "Queensware", 1762 až 1765
raný čajový set "Queensware", 1762 až 1765
Zdroj: Photo ©Wedgwood Museum/ WWRD

V roce 1768 uzavřel partnerství s Thomasem Bentleym, se kterým se setkal již dříve při jedné ze svých častých návštěv Liverpoolu, kam jezdil za obchodem. Spolu výrobu zaměřili na naglazované ornamentální vázy a jiné výrobky dekorované v tehdy velmi populárním neoklasicistním stylu. V roce 1771 byla postavena továrna pro výrobu ornamentálních váz nazývaná Etruria, která pro keramickou výrobu sloužila až do roku 1940. Etruria byla jednou z prvních moderních továren v Anglii, kde byla zavedena dělba práce (specializace jednotlivých dělníků). Kromě továrny Wedgwood postavil i ubytování pro dělníky a zavedl přísná pravidla pro komunitní soužití: žádný alkohol, žádný hazard ani žádná sprostá slova.

továrna Etruria 1930
továrna Etruria 1930
Zdroj: Photo ©Wedgwood Museum/ WWRD

Josiah Wedgwood na svou dobu úžasným způsobem propojil umění s průmyslem a obchodem a za svůj život provedl tisíce experimentů týkajících se výroby keramických hmot a glazur. V době, kdy ve střední Anglii keramiku produkovali jednotliví hrnčíři v menších keramických dílnách, Wedgwood rozvinul technologie pro keramickou výrobu tak, že jeho manufaktura produkovala zboží, které splňovalo i nejvyšší nároky na kvalitu a umělecké provedení. Wedgwood sledoval vývoj vkusu společnosti. Dokázal využít narůstající obliby pití čaje, kávy a čokolády (vývoj krémově zabarveného nádobí – „cream-colored ware“, „creamware“, později inzerované pod značkou „Queensware“). Vynalezl „jasper“, bílou vysoko pálenou (více než 1250 °C) kameninu, která měla vlastnosti porcelánu, jako jsou pevnost a elegance, a která získala značnou oblibu mj. i v neoklasicistní architektuře (medailony, plakety). Velký zájem o Wedgwoodovo zboží z kameniny (creamware) dokládá zakázka masivního servisu sestávajícího z 952 kusů pro ruskou císařovnu Kateřinu Velikou. Největším Wedgwoodovým úspěchem byla výroba tzv. portlandských váz s antickými motivy, imitace starověkých římských skleněných váz (které byly původně vyrobeny z temně modrého skla a zdobené opalizujícím bílým sklem a které pocházely zřejmě z 30. až 20. let př. n. l.).

Wedgwood byl inovativní. Neustále vymýšlel nové zboží a hledal nové způsoby, jak je vyrobit a prodat. Pro transport zboží využíval vodní kanály. V roce 1782 byla Etruria první továrna, která začala využívat parní motor.

Wedgwood vynalezl vlastní pyrometr, založený na principu smršťování hmot vlivem slinutí, a to v závislosti na teplotě a čase. Wedgwoodův pyrometr využíval předem kalibrovaná tělíska, jejichž smršťování v peci paliče informovalo o probíhajících pochodech v hmotách a v případě standardizované rychlosti nárůstu teploty v peci i o teplotě samé. Wedgwood vyvinul i vlastní teplotní stupnici (degrees Wedgwood). Za svůj vynález pyrometru byl jmenován za člena Královské společnosti (Royal Society).

V době své smrti byl Josiah Wedgwood čtvrtým nejbohatším mužem v Anglii. Wedgwoodská keramika se vyrábí dodnes a některé výrobky stále vycházejí z jeho návrhů. Josiah Wedgwood nám tak dokazuje, že dobrá značka a duch experimentování dokáží překonat čas.

Josiah Wedgwood
Josiah Wedgwood
Zdroj: Photo ©Wedgwood Museum/ WWRD

 

 

 

 

Zdroje:

Thepotteries.org

https://thehustle.co/josiahwedgwood

http://www.wedgwoodmuseum.org.uk/learning/discovery_packs/pack/lives-of-the-wedgwoods/chapter/pyrometer

https://en.wikipedia.org/wiki/Wedgwood_scale

Diskuze