Cookies

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

V pořádku Více informací

Chvála opakování

S chutí do toho a půl je hotovo

Z mnoha stran slýchávám stesky a lamentace nad nutností produkovat větší počet stejných výrobků. Existuje spousta pozitivních důvodů, proč se sériím nebránit.

S vědomím určité kontroverze nabízím velmi osobní postoj, který si ani zdaleka nečiní nárok na univerzální pravdu. Prosím tedy čtenáře o shovívavost při posuzování mého zaujatého pohledu. Přemýšlel jsem, zda vůbec se svými vrtochy zamořovat už tak přeplněné komunikační kanály. Nakonec rozhodla vzpomínka na zástupy zprvu nadšených a později zklamaných zájemců o tento náš krásný obor. I kdyby se podařilo zachovat pro keramiku jen jednu jedinou duši, nebylo to sepsáno nadarmo. Snad článek poslouží i k otevření zajímavé diskuze.

Následující úvahy zakládám na předpokladu, že čtenář má snahu stát se „dobrým“ keramikem. Vím, podobné ambice nemá zdaleka každý, ale protentokrát si představme, že tomu tak je. Ostatně i keramik-volnočasař si kromě příjemného hraní si s přírodním materiálem v koutku duše přeje, aby se mu dařilo.

Sklad keramiky II
Sklad keramiky II
Produkce dnes již neexistující manufaktury Nault v St. Amand am Puisaye ve Francii.
Autor: Petr Toms
Zdroj: Archiv autora

Proč opakovat

Rady z diskuzí na internetu, shlédnutá videa, absolvované kurzy a přečtené návody jsou bez praxe zbytečné. Při učení se celkem běžně stává, že student dělá řadu věcí formálně správně, ale přesto se mu nedaří. Například nemá fyzičku. Nereaguje v reálném čase, protože místo toho, aby pracoval reflexivně, používá vědomí a paměť. Schází mu odhad atd.

Za 20 let lektorské praxe jsem byl konfrontován s obrovským množstvím chyb (i takových, které bych sám z různých důvodů neudělal). Mojí prací je každou z nich pečlivě analyzovat, zjistit jejich příčiny a přijít s řešením. Nakonec je třeba problém zformulovat tak, aby jej příjemce dokázal pochopit a použít. Se zvyšující se úrovní studentů se odpovědi stávají složitějšími a náročnějšími jednak na lektorovu schopnost formulovat, ale na i imaginaci studenta. Při orientaci v tomto abstraktním světě si pomáháme metaforami, přirovnáními, různými nákresy a schématy. To je první krok vedoucí „pouze“ k seznámení se s problémem. Vysvětlování samo o sobě nestačí. Ke skutečnému pochopení je naprosto nutné cvičit. U pokročilých kurzů se často stává, že účastník po týdnu odjíždí zklamaný, že nedosáhl vytyčeného cíle. I přes mnohá ujištění, že je třeba trpělivosti, bývá obtížné přijmout představu dlouhodobé pravidelné práce. Skutečné pochopení některých principů, ač na první pohled nevypadají složitě, vyžaduje týdny, měsíce a někdy i roky tréningu. A není to ničí chyba. Zkrátka to tak je.

Získávání zkušeností dobře ilustruje příklad sběratele poštovních známek. Začnete-li sbírat známky (nebo keramické dovednosti), tak na první burze seženete stovky známek, které ještě nevlastníte. Budou po pětikoruně za kus. Po pěti letech sbírání si z burzy odvezete 20 známek po 200 korunách. Za 30 let to bude už jen jedna za 15000 korun. A za padesát let sbírání, se vám může stát, že na burze nebude jediná známka, kterou ještě nevlastníte a odjedete s prázdnou. Toto je jeden z důvodů, proč je mnoho začátečníků a jen pár mistrů. Pokročilé dovednosti jsou draze zaplacené a přibývají jen velmi pomalu. Ne každý je ochoten akceptovat zvyšující se cenu, kterou je třeba platit.

Sklad keramiky III
Sklad keramiky III
Čínský Yixing je proslulý výrobou čajového nádobí a pěstebních nádob. Všechny tyto květináče jsou vyrobeny šňůrkovou technikou a následným vyboucháváním.
Autor: Petr Toms
Zdroj: Archiv autora

Opakování matka moudrosti?

Opakování může mít dvě krajní polohy. Opakování bezduché a opakování vědomé. Ať jsme sebezkušenější, vždy opakujeme i chyby. Postupem času lze upadnout do neradostné umrtvující rutiny, která nepřináší změnu. Proto ztrácíme ostražitost a motivaci chybě přijít na kloub a snadno si na ní zvykneme. To je veliké riziko u keramiků, kteří praktikují delší dobu.

Snad se lze vydat o něco složitější cestou vědomého zlepšování. Z krátkodobého pohledu se může zdát, že změny obtěžují a všechno jen komplikují. Je to dáno tím, že ne každá snaha o zlepšení ke zlepšení vede. Teď jde o to, rozpoznat a rozhodnout se, zda se skutečně jedná o slepou uličku, anebo je třeba ještě více píle, více energie. Ať tak či tak, z vlastní zkušenosti mohu potvrdit, že jsou změny a z nich plynoucí nezdary po desítkách let praxe velmi bolestivé a frustrující. V Japonsku se těmto snahám nezatuhnout říká „Udržet si mysl začátečníka“ a mají hodně společného s vnímáním vlastního já.  

Kreativita v opakování

Není to protimluv? Vnější pozorovatel možná na opakování nic kreativního nenalezne. Zkrátka děláme stále to samé zas a znova. Při hlubším zamyšlení zjistíme zajímavé věci. Jistě, vyrábíme hrnky, jeden za druhým. Ale co kdybychom si do dílny vzali jednoho z nejlepších učitelů řemesla – hodiny (stopky). To se panečku začnou dít věci. A těch otázek, co se najednou odkudsi vyrojí. „Nebylo by lepší, dát si kalník blíž ke kruhu? Nebylo by lepší, dát si jej k ruce, kterou neberu nářadí? Neexistuje nějaká efektivnější technika? Nebylo by rychlejší, vracet čepílek na stejné místo, abych ho nemusel stále znovu hledat? Nepracoval bych rychleji s menším množstvím nástrojů? Nebylo by efektivnější používat větší desky na sušení, abych se tolik nenachodil po dílně? Nemělo by smysl, dělat větší série, aby těch obtížných začátků nebylo tolik?“ A tak dále a tak dále. Přesto že v dílně strávíme stejnou dobu jako obvykle a naše pohyby nebudou o nic rychlejší, tak s tvůrčím přístupem můžeme třeba i o řád zrychlit. Jistě, ta jednotlivá drobná zlepšení nehrají žádnou roli, jenže možností, jak šetřit, najde kreativní mysl stovky.

Ruční sériová výroba I
Ruční sériová výroba I
Reprodukce historické fotografie z muzea keramiky v Yixingu v Číně zachycující práci na ohromných sériích.
Autor: Petr Toms
Zdroj: Archiv autora

Opakování jedné činnosti vede k ohromné úspoře času. To jsme si ukázali. Má to však i stinné stránky. Jednostrannost nezřídka vede k přetěžování některých tělesných partií. A máme tu další prostor pro kreativitu. Jak se nezchromit? Můj tchán (celoživotní dřevař) mi na otázku, jak se pozná dobrý dřevorubec, odpověděl „Dobrej dřevař se ve zdraví dočká důchodu“. 

Jen bláhovec či začátečník si myslí, že měkká plastická hmota keramikovi nemůže ublížit. Se zachováním dobrého zdraví souvisí efektivita všech úkonů a procesů v dílně. Jinak řečeno maximální výkon s minimem vynaložené energie. Každý rodič poznal, že je mnohem snazší dítě vést za ruku než, vzteklé a zmítající se, táhnout za sebou. Stejné je to i s hlínou. Už jsme tedy znovu u porozumění materiálu.

Ovšem práce s hlínou je v dílně jen zlomek. Spousty energie spotřebováváme na manipulaci s výrobky, glazurami, hublemi, pláty do pece, hadrem na podlahu apod. I zde častým opakováním uspoříme mnoho sil.

Rytmus a odhad

Při dosažení určité technické úrovně dospějeme k rytmické práci. Rytmus nesmírně přispívá k úspoře energie a času. Díky pravidelně se opakujícím úkonům nacházíme svatý grál řemesla a tím je odhad. Stále něco odhadujeme – hmotnosti, délky, teploty, tlaky, odstíny, vrstvy, časy, úhly, vlhkosti, objemy, rychlosti atd.

Mnohokrát jsem si ověřil zajímavé zjištění. Mohlo by se to nazývat paradox rytmu. U větších sérií v řádech stovek kusů je ze začátku obtížné dosáhnout alespoň elementární podobnosti jednotlivých výrobků. Nicméně po určité době narážím na úplně opačné tendence, tedy že mi činí problémy z rytmu vystoupit a něco na výrobku změnit.

Rytmická práce přináší ještě jedenu nezanedbatelnou výhodu. V rytmu je klid a bezpečí. Opakujeme-li jednu činnost stále dokola míříme k emocionální neutralitě blízké meditativním stavům. Omezení se na jednu jednoduchou konkrétní činnost nezatěžuje mysl a přispívá k duševní hygieně.

Tažená ucha
Tažená ucha
Rytmus a odhad při přípravě polotovarů tažených oušek ve východoslovenských Pozdišovcích.
Autor: Petr Toms
Zdroj: Archiv autora

Zrání

Samozřejmě v keramice nejde jen o čas a o zdraví. Myslím, že když zvládneme třicet čtyřicet roků opakovat ten samý hrnek, na konci to nebude ten samý hrnek. Dlouhé roky cizelované výrobky mohou získat hloubku a ušlechtilost – zrají. Roky prokážou, že trpělivá práce zmůže víc než ledabylý talent.

Nezralá práce
Nezralá práce
Jako zástupce nezralé tvorby jsem vybral vlastní čajovou misku v technice kuro raku.
Autor: Petr Toms
Zdroj: Archiv autora

Zralá práce
Zralá práce
Vyzrálý kus ve všech směrech. Tuto čajovou misku vyrobil v 16. stol. zakladatel rodu Raku mistr Chōjirō. Technika kuro raku, Fukoka Art Museum, Japonsko
Zdroj: Google Arts & Culture
Dostupné z: https://artsandculture.google.com/asset/tea-bowl-known-as-jirobo-raku-ware-kuro-raku-type-chojiro/zAEV5nH_CU9uSg

Specializace

Provozování malé dílny bez zaměstnanců přináší jistou volnost. Na druhou stranu vyžaduje opravdu renezančního člověka. Takový jedinec totiž bývá točíř, hlinař, malíř, glazér, palič, nákupčí, prodejce, fotograf, grafik, IT-specialista, řidič, účetní, fakturant, údržbář, technolog a uklízeč v jedné osobě.

Oproti tomu v nedávných dobách manufakturní výroby jste byli pouze na jedné pozici – třeba točíři (kruhaři). Pracovní doba značně převyšovala dnešních 8 a 1/2 hodiny a volné byly jen neděle. Nízká mzda nutila k vysokým výkonům a ohromným sériím. Celý tento čas jste většinou věnovali opakování dávno vymyšlených vzorů.

Proto je dnes tak obtížné dosáhnout vyšší řemeslné úrovně, a proto vzniklo rčení: „Ti nejhorší minulé generace se stávají těmi nejlepšími generace současné.“

A ze stejného důvodu doporučuji svým nejzapálenějším studentům nechat se zaměstnat v některé z přeživších manufaktur na pozici, která je zajímá. Dostanou příležitost opravdu opakovat.

Sklad keramiky VII
Sklad keramiky VII
Francouzské hrnčířské středisko v St. Amand am Puisaye se významnou měrou podílelo na dodávkách stolní a kuchyňské kameniny pro celou zemi.
Zdroj: Wikicollection
Dostupné z: https://wikicollection.fr/?p=26282

Inspirace, kopie, repliky

Ke vzdělání na výtvarných školách patří i studium starých mistrů. Nelze nic namítat proti četbě odborných pojednání a prohlídkám originálů ve výstavních síních. Opravdu intenzivního prožitku a hlubšího pochopení ryzího mistrovsví lze „snadno“ dosáhnout replikací pokročilých děl. Dostáváme se tedy k opakování ve zcela jiném smyslu. Nejde o cyklické procházení a pozměňování své vlastní cesty. Při vlastnoručním pořizování kopie procházíme cestou někoho jiného, cestou, po které bychom se sami od sebe nikdy nevydali. Takový přístup je skutečně hodně náročný. A to nejen v případě kopírování Bůh ví, jakých mistrovských prací. I pouhé zopakování obyčejného hrnku z trhu, tak aby byl ten náš zcela identický, vyžaduje často nemalé úsilí. Oproti práci na originálu nemáme možnost svobodné volby a nemůžeme spoléhat na laskavou náhodu. Všespásný by nebyl ani podrobný popis výroby přímo od výrobce. Jak už jsme si řekli, návody samy o sobě moc nefungují.

Kopie
Kopie
Tipnete si, která dóza z kantonského porcelánu je originální a která replika? Nebudeme vás napínat. Ta vpravo je původní.
Zdroj: Canton China Virtual Museum
Dostupné z: https://www.cantonchinavirtualmuseum.com/Fakes_Fantasies_and%20_Reproductions_Galleries

Znakem pokročilého tvůrce je jistá vyzrálost, švih, lehkost, osobitost a nadhled získaný dlouhou praxí a opakováním – atributy, které nelze okopírovat. Proto se současní mistři nemusí kopistů příliš obávat. Ostatně produkce kopií může být chápána i jako ocenění originálu – práce má vysokou hodnotu a je tedy opakování hodná. Málokterá kopie předčí originál. A pokud se tak stane, kopista zaslouží plné uznání – musel zajisté hodněkrát opakovat.

Chápu, že levné nezdařilé kopie mohou poplést spoustu zákazníků, ale jsem toho názoru, že existence kopií je mnohem menší problém, než neschopnost veřejnosti je identifikovat.

 

Autor: Petr Toms | Jazyková korektura: Zuzana Chomátová

Diskuze