Cookies

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

V pořádku Více informací

Výpal v otevřeném ohni

Výpal v otevřeném ohni je nejstarším a nejprimitivnějším způsobem výpalu. Je však politováníhodné, že mnoho lidí z keramického oboru ho nikdy nezažilo.

Stejně jako u mnoha jiných uměleckých a řemeslných procesů se příliš často domníváme, že „primitivní“ nebo „staromódní“ přístup je zároveň nějakým způsobem esteticky nebo technicky omezující. Avšak i zběžné zkoumání historické a současné kmenové hrnčířské tradice v oblasti Centrální Ameriky, Peru, Afriky nebo amerického jihozápadu ilustruje, že taková díla jsou esteticky velmi sofistikovaná a patří mezi nejkrásnější a nejpropracovanější keramiku světa.

Tato „staromódní“ metoda nabízí pozoruhodný rozsah povrchových efektů, kterých nelze docílit jinými způsoby výpalu. Výpal v ohništi je mimořádnou událostí – z části se jedná o technický proces, z části o vystoupení a z části o rituál. Každý výpal v ohništi s sebou totiž nese nevyhnutelné spojení s 25 000 lety minulých kultur. Je to proces, při kterém se účastník stane umělcem a výpal se stává hlavní součástí výtvarného vyjádření.

Jak pálit v otevřeném ohni

K postavení ohniště si najděte bezpečné a suché místo, v jehož blízkosti se nenacházejí žádné objekty, hořlavá tráva ani keře. Vždy si vyžádejte souhlas od místního hasičského sboru (pozn. překladatele: paleni.izscr.cz – aplikace k ohlášení plánovaného pálení) a ujistěte se, že pro všechny případy je v blízkosti vodovodní přípojka a hadice. Pokud je půda v místě, kde kopete jámu, mokrá, je dobré v ní založit oheň a nechat ji vyschnout nejlépe jeden den předem. Pokud vybraná oblast vykazuje běžnou vlhkost, vytvořte velký násyp nad úrovní terénu a připravte ohniště v prohlubni na tomto násypu. Malá vlhkost vadit nebude, je však třeba se vyhnout nadměrné vlhkosti nebo vodě stojící v jámě, neboť může nepříznivě ovlivnit leštěné povrchy a stupeň zakouření. Písek nebo zemina, které se používají k hašení ohně (v případě výpalu zakuřované keramiky), musí rovněž být co nejsušší. Toho lze snadno dosáhnout tak, že týden před výpalem zakryjete zeminu/písek celtou (pozn. překladatele: Pro urychlení procesu je vhodné zeminu/písek průběžně přehazovat lopatou).

Vince Pitelka, píšťalka s pěti komorami, 2001
Vince Pitelka, píšťalka s pěti komorami, 2001
Červenice, ručně modelovaná vymačkáváním, leštěná terra sigillata, zakuřovaná keramika.
Autor: Vince Pitelka
Zdroj: Vince Pitelka
Dostupné z: http://www.vincepitelka.com/workshops/ancient-clay/

Výběr hlíny a příprava zboží

Použijte keramickou hmotu obsahující alespoň 25 % jemného lupku a alespoň 25 % žáruvzdorného jílu. Tak získáte otevřenou, porézní, žáruvzdornou hmotu, která je vysoce odolná vůči teplotním šokům. Mojí oblíbenou hmotou pro tento typ výpalu je směs složená ze stejného množství kameniny (např. Goldart), žáruvzdorného jílu, ball clay a extra jemného lupku. (Pozn. překladatele: Vynikající odolnost proti teplotním šokům bude mít i papírová hmota).

Pro minimalizaci ztrát je nejlepší pálit na velmi nízkou teplotu (cca 700 °C). Taková teplota není příliš vysoká na to, aby narušila leštěnou terra sigillatu nebo leštěné povrchy, je však dostatečná k tomu, aby odvedla veškerou atmosférickou a chemickou vodu a umožnila ohni postupovat rychle s minimálními ztrátami.
(Pozn. překladatele: U tohoto typu výpalu se teplota většinou vůbec neměří, a pokud by se měřila, v podstatě ji nelze moc ovládat. Většinou jsou tu extrémní teplotní rozdíly a běžně se pálí v rozsahu 600–1000 °C. Samotná teplota nemá vliv na zmetkovitost tak jako její prudké změny.)

Pokud nemůžete zboží před výpalem přežahnout, nebo pokud nechcete, ujistěte se, že je zboží důkladně suché. Ve velmi suchém klimatu lze zboží nechat venku schnout asi týden, a potom může být vypáleno s minimálními ztrátami způsobenými odcházející vlhkosti. Ve vlhčím prostředí mohou být ztráty mnohem vyšší, pokud není zboží absolutně suché. Těmto problémům se lze vyhnout tak, že budete zboží sušit přes noc v troubě na 100 °C nebo předehřívat v peci na velmi nízkou teplotu. Při výpalu nepřežahnutého zboží jsem vždy zaznamenal značné ztráty, a to bez ohledu na to, jak opatrně jsem postupoval. Ať už předehříváte zboží v peci či v troubě, nebo přežahujete na nízkou teplotu, nepřenášejte do poslední minuty zboží z teplé pece nebo trouby do ohniště, protože může rychle absorbovat vlhkost z atmosféry.

Výběr a příprava paliva a pilin

Při výpalu lze použít jakékoli suché dřevo, jako jsou zbytky ze staveb nebo tenké větve z lesa. Vyhněte se tlakem impregnovanému řezivu, které se používá například ke stavbě teras a zahradních konstrukcí. Bez ohledu na to, jaké dřevo zvolíte, nepoužívejte kusy širší než jeden palec (2,5 cm). Širší prkna naštípejte na šířku 1 až 2 palce (2,5–5 cm). Jinými slovy, můžete využít i zbytky stavebních hranolů, pokud je naštípáte na tenké třísky. Můžete použít dřevo různých délek, avšak větší část by měla být alespoň 2 až 3 stopy (60–90 cm) dlouhá, abyste v pozdější fázi výpalu mohli okolo roštu nebo klece postavit oheň ve tvaru týpí.

Pro přidušení ohně v případě zakuřované keramiky se pokuste sehnat hrubé piliny, ale vyhněte se pilinám s velkým obsahem velmi jemného prachu, který je produkován např. bruskami, protože je výbušný, když je vhozen do ohně. Jedna velká popelnice pilin je dostačující za předpokladu, že jsou do ohně házeny přiměřeně. Je ale dobré mít rezervu – nic to nestojí.

Příprava jámy pro výpal zakuřované keramiky

Pokud pálíte zakuřovanou keramiku a nemáte po ruce obrovskou hromadu zeminy nebo písku, vykopejte ohniště o ploše 36 stop čtverečních (kruh o průměru zhruba 2 m) a hluboké přibližně 18 palců (45 cm). Zeminu budete tak jako tak potřebovat k uhašení ohně. Jak jáma, tak zemina či písek by měly být suché, jak jen je to možné. Pokud nebudou, sníží se tím stupeň začernění a lesku na vypáleném zboží.

Příprava jámy
Příprava jámy
Jáma připravená na výpal s pomocí klece. Vykopaná zemina je nachystaná na udušení ohně.
Autor: Vince Pitelka
Zdroj: Vince Pitelka
Dostupné z: http://www.vincepitelka.com/workshops/ancient-clay/

Výpal s pomocí roštu, klece nebo sudu

Vždy jsem měl hodně úspěchů s pálením zboží na roštu nebo v kleci, jak to dělají mnozí domorodí američtí hrnčíři v jihozápadní části Ameriky. Rošt nebo klec by měly být čtvercové, o délce hrany alespoň 24 palců (60 cm), vyvýšené na nožkách nebo cihlách 10 palců (25 cm) nad zemí. Pro dosažení nejlepších výsledků by měl být rošt svařen z 5/8 palcových (1,5 cm) roxorů (betonových výztužných tyčí) v každém rohu s nohami vysokými 10 palců (25 cm), avšak jakýkoliv velikostně vhodný rošt vyvýšený na cihlách poslouží stejně dobře. Úplně nejlepší rošt je spíše svrchu otevřená klec se stranami vysokými 12 palců (30 cm). Budete ohromeni množstvím zboží, které lze v takové kleci vypálit. 24palcový (60 cm) čtverec vysoký 12 palců představuje 4 čtyři kubické stopy (113 litrů) a zboží můžete skládat docela vysoko nad stěny, čímž rozšíříte kapacitu takové klece na minimálně šest kubických stop (170 litrů). Standardní poklopová pec o vnitřním průměru 23 palců (58 cm) má 7 kubických stop (200 litrů). 

Další jednoduchou možností je použití sudu (poloviny 55galonového (cca 200litrového) ocelového sudu) s mřížkou s vyvrtanými půlpalcovými (1,2 cm) dírami rozmístěnými v 4palcových (10centimetrových) rozestupech ve dně a po stranách sudu. Postavte sud otevřenou stranou nahoru na cihly tak, aby pod sudem bylo alespoň 10 palců (25 cm) místa. Otevřený vrch sudu může být zakryt buď odpadovým plechem, nebo starým víkem od sudu, které by také mělo mít půlpalcové díry v 4palcových rozestupech.

Při výpalu zakuřované keramiky umístěte rošt či klec na dno jámy, ve které budete vypalovat. V případě oxidačního výpalu je umístěte na bezpečné otevřené místo, jak je popsáno výše. Rošt nebo klec musí být vystlán kusy ocelového plechu (ne hliníkovými) a zboží zakryto dalšími plechy. Vyhněte se použití pozinkovaného ocelového plechu, protože produkuje jedovaté zinkové výpary. Jakákoli prodejna s plechy by měla být schopna vám dát dostatečné množství odřezků vhodně tenkého ocelového plechu (ne tlustšího než 1 mm). Vhodné jsou jakékoliv zbytky dostatečně velké na to, aby nepropadly z klece, ale vynikajícím zdrojem jsou konzervy č. 10, jaké se běžně používají pro komerční balení potravin (cca 3litrové konzervy). Odstraňte dna plechovek, na jedné straně je směrem nahoru rozstřihněte nůžkami na plech a rozbalte je na plechové pásy. Fungovat budou jakékoliv kusy plechu, ale pokud použijete velké pláty, které zakrývají převážnou část klece, provrtejte je opět otvory v 10 cm rozestupech. To je nezbytné pro přenos tepla a kouře. Pokud použijete zmíněné konzervy nebo menší překrývající se kusy plechu, není nutno díry vrtat.

Nakládání a zakrývání zboží

Před nakládáním zboží umístěte na dno roštu/klece vrstvu plechu, a pokud používáte klec, položte plechy také podél stěn. Pásky plechu z plechovek nebo kusy tenkého plechu je možné prohnout přes horní okraj klece, aby držely na místě. Překrývejte jednotlivé kusy, aby byly mezery co nejmenší, malé mezery však nevadí. Nejtěžší kusy umístěte jako první, nádoby umístěte otvorem dolů, tedy pokud nemají křehký okraj. Během nakládání zboží umísťujte útržky novin pod a mezi zboží. I po spálení noviny zanechávají mezi nádobami uhlíkovou vrstvu nebo popílek, což zamezí otírání. V průběhu nakládání vkládejte menší robustní kusy mezi ty větší a vždy je pokládejte tak, aby mezi sebou nebyly napevno zaklíněny. Pokud používáte rošt, kusy musí být pečlivě naskládány na sebe do tvaru pyramidy, aby byla vytvořena stabilní kupa. Budete-li postupovat opatrně, je možné na sebe naskládat značné množství kusů, aniž by byl na některý z nich vytvářen nadměrný tlak. Křehké kusy musí být umístěny velmi pečlivě, avšak s opatrností mohou být uloženy tak, aby byly jejich křehké části ochráněny. Je vhodné si zaznamenat umístění obzvláště křehkých kusů, abyste si pamatovali, v jakých místech při vykládce postupovat s velkou opatrností. Po výpalu zakuřované keramiky je zboží silně zasypané spálenými a nespálenými pilinami, a jeho odkrytí je tak trochu jako archeologická vykopávka.

Pokud používáte klec, zakryjte zboží v horní části klece kusy ocelového plechu. Pokud používáte rošt bez stran, zakryjte celou hromadu zboží nad roštem kusy ocelového plechu přidrátovanými levným ocelovým drátem, který se používá ve stavebnictví. 

Zapálení ohně

Pokud pálíte předehřáté, suché, nepřežahnuté střepy, začněte s velmi malým ohněm z třísek pod roštem/klecí, který velmi pomalu zvětšujte po dobu tří až čtyř hodin, dokud nebudete mít okolo roštu dostatečně velký oheň. Pokud pálíte přežahnuté zboží, můžete začít s větším množstvím třísek na podpal a zhruba za hodinu roztopte oheň na maximum. V obou případech přikládejte pro založení ohně dřevo pod klec a pomalu rozšiřujte směrem ven od dna klece pokládáním dřeva kolem její základny. Pokračujte v přidávání dřeva pod oheň v průběhu výpalu, dokud ho nenecháte vyhasnout v případě oxidačního výpalu, nebo ho udusíte v případě výpalu zakuřované keramiky. Když oheň olizuje všechny strany roštu/klece po dobu nejméně půl hodiny (přičemž stále přikládáte dřevo pod rošt/klec), začněte po dobu patnácti minut stavět dřevo proti stěnám do tvaru týpí.

Oxidační výpal

Pokud je cílem čistě oxidační výpal červenice a polychromní keramiky, jednoduše nechejte oheň dohořet na popel a vyndejte zboží pomocí tyče nebo rukavic. Tento typ výpalu by neměl být prováděn za větrného počasí, protože chladnoucí zboží nevydrží tepelné šoky způsobené poryvy větru. Takový výpal vyzkoušejte brzy ráno, když nefouká.

Výpal zakuřované keramiky

Pokud pálíte zakuřovanou keramiku, je nezbytné, abyste měli k dispozici lopaty a v kýblech připravené piliny a abyste poté, co je oheň připravený k uhašení, velmi rychle reagovali v postupné sekvenci. Jakmile budete udržovat oheň ve formě týpí po dobu patnácti minut, nechte ho lehce vyhasnout, vyndejte největší kusy nespáleného dřeva a okamžitě vysypte piliny v množství jednoho standardního odpadkového koše do ohně. Házejte ho opatrně z bezpečné vzdálenosti pomocí kbelíků. Současně se ujistěte, že piliny skutečně skončí v ohni přímo okolo klece s malým množstvím hozeným na vrchol klece. Použijte dlouhou hůl nebo lopatu k zatlačení některých pilin pod klec. Okamžitě po vhození pilin uchopte lopaty a okamžitě a co nejrychleji vše pohřběte zeminou nebo pískem. Nekupte zeminu příliš vysoko na horní straně klece, ale nasypte jí bohatě na boky, abyste se ujistili, že se do spodní části nedostane žádný kyslík, a přihazujte více zeminy nebo písku, jakmile uvidíte jakékoliv náznaky kouře. Kontrolujte hromadu během následujících několika hodin a přihazujte více písku nebo zeminy, abyste udusili jakékoliv stopy kouře. Pokud je šance, že bude pršet, nezapomeňte přikrýt hromadu celtou, jakmile dostatečně vychladne. 

Po výpalu
Po výpalu
Vybírání keramiky z klece.
Autor: Vince Pitelka
Zdroj: Vince Pitelka
Dostupné z: http://www.vincepitelka.com/workshops/ancient-clay/

Počkejte alespoň 3 hodiny, ideálně přes noc, než budete opatrně odkrývat rošt/klec. Zeminu nebo písek odstraňujte ze stran klece tak, abyste do klece nenaráželi lopatami, a pak ručně odstraňte zeminu z vrchní části roštu/klece. Opatrně odstraňte kusy plechu a vyjměte zboží. Přestože byla hromada ponechána přes noc, budou věci stále ještě dost horké a budete proto potřebovat dobře izolované rukavice, jako třeba svářečské rukavice. Pokud hromadu necháte několik dní, mohou už být dostatečně chladné, aby s nimi šlo manipulovat bez rukavic.

Čištění zboží

Bez ohledu na to, zda bylo zboží vypáleno redukčně nebo oxidačně, pečlivě otřete veškerý popel a saze z povrchu měkkým hadříkem, jako je například materiál, z něhož se vyrábějí trička. Tam, kde je to potřeba, přitlačte, ale doporučuji ponechat zjizvení po ohni a lesklé kreozotové znaky jako důkaz procesu. Neomývejte vodou ani neotírejte vašima rukama nebo čímkoliv drsným.

Leštění po výpalu

Po výpalu v otevřeném ohni, výpalu v jámě nebo zakuřování v pilinách mohou být leštěné kusy dále leštěny pomocí jakéhokoliv kvalitního leštidla na nábytek na bázi oleje nebo včelího vosku nebo za pomocí tungového oleje na moření dřeva. Ve druhém zmíněném případě se ujistěte, že zakoupíte čistý tungový olej bez rychle schnoucích přísad. Bez ohledu na pokyny výrobce nikdy nedovolte, aby leštidlo nebo olej před leštěním na povrchu uschnuly. Po nanesení ihned vyleštěte měkkým hadříkem a na velkých kusech leštěte postupně po malých plochách.

K čemu je dobrá keramika pálená v otevřeném ohni?

Výrobky pálené v otevřeném ohni mají evokující krásu a slavnostní kvalitu a budou cenné zejména pro ty, kdo se podíleli na procesu výpalu. Takovéto výrobky by však neměly přijít do styku s potravinami a některé povrchové efekty se časem vytratí, pokud přijdou do styku s vodou. Jsou porézní a absorbovaly by potraviny a voda bude skrze ně prosakovat. Pokud je budete používat na potraviny, budou se ve hlíně množit bakterie a vy budete odměněni akutními gastrointestinálními potížemi. Starodávné a domorodé národy byly vystaveny používání keramiky v otevřeném ohni od narození a byly rezistentní vůči těmto bakteriím. My nejsme.

Keramika pálená v otevřeném ohni představuje tradici sahající až k prvnímu objevu vypálené hlíny nejméně před 25 000 lety a pokračování této tradice je něco, co je třeba samo o sobě oslavovat. Nechte výrobky, které vyrobíte, reprezentovat tuto tradici a oslavu a nepokoušejte se je používat pro jakýkoliv účel, který by vám mohl přivodit onemocnění nebo by zboží mohl poškodit.

- - - - -

Z originálu „Bonfire-Firing"“ přeloženo s laskavým svolením Vince Pitelky.

Překlad: Hana Križanská | Odborná korektura: Petr Toms | Jazyková korektura: Jaroslava Kolbeková

Autor: Vince Pitelka | Redaktor: Hana Križanská | front.redaction.translator: Hana Križanská | Technická korekce: Petr Toms | Jazyková korekce: Jarka Kolbeková | Materiály: Hana Križanská | front.redaction.rights: Hana Križanská
Diskuze